reklama

Podle Babiše je EU v zásadě dobrým projektem. „Projekt Evropské unie je skvělý v tom, že máme mír, a to je strašně důležité. Za druhé máme schengenský prostor, kde se můžeme volně pohybovat, máme přístup na vnitřní trh, i když limitovaný, což je stále velký problém. Naši lidé mohou v rámci Unie pracovat, z evropského rozpočtu jsme dostali 740 miliard za patnáct let. Po odpočtu našich odvodů. To jsou hlavní plusy,“uvedl.

Za hlavní mínusy považuje přijímání velké legislativy, které z EU dělá pro občany nepřehledný byrokratický aparát, nerespektování malých států těmi většími a že po „letech integrace Unie své členy spíše rozeštvává, než aby přispívala k jejich větší kooperaci“.

Největší díl kritiku si od něj ale vysloužila Evropská komise, kterou považuje za „nikým nevolenou instituci, která supluje demokraticky zvolené orgány“. Babiš opakovaně kritizuje Komisi, že je „zpolitizovaná“. „Neustále něco mediálně komentují. Jeli jsme do Varšavy na setkání deseti zemí, které vstoupily v roce 2004, a místopředseda Komise ještě předtím, než tam přijde, dá rozhovor, kde vzkazuje dost nepříjemné věci polskému premiérovi, svému hostiteli. Tohle je zvláštní. Vystupoval, jako kdyby byl někým volený politik,“ stěžoval si Babiš.

Premiér je znám svým důrazem na roli „managerů“ a „odborníků“, kteří by dle něj měli být v politických funkcích. Totéž by rád aplikovat i na úrovni EU. Komisaři by dle něj měli „být spíš manažeři, experti v dané oblasti“, kteří by se neměli vyjadřovat k politickým záležitostem, ale dohlížet primárně na plnění smluv. „ Politický směr má určovat Evropská rada, Komise to má pak vykonávat.“

Babiš dlouhodobě prosazuje zvýšení pravomocí Evropské rady. Sám je jako předseda vlády členem. Evropská rada sestává může dávat podněty k úpravě zakládajících smluv. Sama však nemůže schvalovat právní předpisy. Její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy formálně právně závazné. Babiš by z ní rád udělal „koaliční vládu Evropy.“

Podle Babiše se na ní některé důležité věci dostatečně neprobírají a ty pak určuje za zády předsedů vlád Evropská komise. Týká se to např. zahraniční politiky či rozpočtu. „Někdy cítíme, že se některé věci domlouvají mimo radu a že se zástupci Evropské komise staví do role, jako by byli víc než členské státy. Komunikace je těžkopádná, všechno dlouho trvá,“ stěžuje si Babiš.

Ačkoliv by Babiš si přál, aby vliv Komise byl menší, zároveň navrhuje, aby v čele Komise, případně Evropské rady, stále někdo ze zemi Visegrádu. Babiš zároveň naznačil, že jen tímto způsobem lze Komisi zbavit vlivu od skutečně mocných, nevolených úředníků. „ Potřebujeme, aby Komisi vedl někdo, kdo rozumí našemu regionu. Mění se komisaři, ale úředníci ne, ti jsou tam strašně dlouho. Někteří, a je tam jeden, o kterém každý mluví, ale bojí se oficiálně říci jeho jméno, před nímž mají údajně respekt i komisaři. Zapojuje se do dění i na radě a jeho pozice nefunguje úplně demokraticky.“

Babiš nechtěl říci, jakého úředníka má na mysli. „ Nechci to říkat, každý ví, o kom mluvím. Zkrátka je tam vysoce postavený úředník, který prosazuje svoje zájmy, a my jako členské státy s tím máme problém. V rámci jednání o nové Komisi určitě z vícera stran padne názor, že to není možné, aby to fungovalo takhle.“ Lidové noviny poznamenávají, že za nejvilnějšího unijního unijního úředníka je označován Martin Selmayr, generální tajemník Evropské komise.

Jmenování vlivného německého právníka v březnu minulého roku vyvolalo v Evropském parlamentu velkou kritiku. Celé výběrové řízení mělo probíhat bez toho, aniž by Selmayr měl protikandidáty, což je jednou z nutných podmínek, a podezřele rychle, během devíti minut.

Podle bruselských novinářů, kteří na kauzu upozornili, mělo jeho jmenování souviset s plánovaným zvýšením odměn pro stávající komisaře, které by je pobírali poté, co by jim vypršel mandát. Selmayr si tímto způsobem mohl kupovat jejich mlčenlivost, spekulují novináři.

Komise však tvrdá na tom, že celé jmenování proběhlo v pořádku a výzvy z Evropského parlamentu, aby Selmayra odvolala, ignorovala.