100 tisíc pacientů v ohrožení! V nemocnicích na ně číhá nebezpečí!

Podle informací z ČR, které Lidovým novinám poskytlo Národní referenční centrum pro infekce spojené se zdravotní péčí při Státním zdravotním ústavu (SZÚ) byla komplikace tohoto typu zjištěna u 6,7% z více než 15 000 pacientů hospitalizovaných v 45 tuzemských nemocnicích. Podle SZÚ infekce mohou vést k úmrtí dvou až tří tisíc hospitalizovaných lidí za rok.

Údaje za Českou republiku jsou okolo evropského průměru, tvrdí Vlastimil Jindrák, přední mikrobiolog a šéf Národního referenčního centra pro infekce spojené s nemocniční péčí při SZÚ. Podobné problémy má např. Německo, Belgie či Rakousko. Obdobné číslo vycházelo i v předchozích studiích.

Finanční náklady, které s výskytem infekce pacientovi a nemocnici vznikají, zatím nejsou vyčíslené. Lidové noviny však upozorňují, že např. den pobytu na ARO může stát podle závažnosti případu třicet tisíc korun i více, přičemž průměrná doba hospitalizace se kvůli komplikující nákaze prodlužuje ze současných necelých osmi dní na dvojnásobek.

Infekcích, které spadají do kategorie nemocničních nákaz, je celá řada, např. hnisající a nehojící se rána po banální operaci žlučníku či infekce močových cest po cévkování. Podle evropské studie nejčastější skupinou nákaz spojených se zdravotní péčí jsou záněty plic, močových cest či infekce v místě chirurgického výkonu. Méně se vyskytují infekce zažívacího ústrojí či krevního řečiště, které jsou ovšem závažné a mohou pacienty ohrozit na životě.

Nemocniční nákazy se častěji vyskytují na vysoce specializovaných klinikách nebo v univerzitních nemocnicích než v nemocnicích primárního typu zaměřených na méně rizikové nemocné. Podle Jiráka je to dáno mnoha různými faktory, např. rizikovostí dané lékařské procedury, predispozicí daného pacienta či kvalita péče vystavovaná komplikovaným a rizikovým pacientům.

Velkou roli v získání infekce hraje hygiena a to jak u pacientů, tak u nemocničního personálu. Podle loňských údajů Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou si správně myje ruce jen 40 procent zdravotníků. „ „ U nás se spotřebují jen dvě třetiny alkoholové dezinfekce, než jaká jsou doporučení WHO,“ poukazuje Jindrák.

Hygiena rukou, stejně jako další opatření, by dle Jindráka přitom mohla snížit výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí až na polovinu. „Ačkoli existují účinné preventivní postupy, které jsou relativně jednoduché a levné, třeba hygiena rukou, stále je velmi těžké je prosadit do rutinní praxe,“ sdělil Lidovým novinám Jindrák.

Problémem je též nedostatek vyškoleného nemocničního personálu. České nemocnice by potřebovaly nejméně 400 sester a 100 lékařů s patřičnou klasifikací, ve skutečnosti jich však mají sotva polovinu, a to často bez odpovídajícího vzdělání a výcviku. Podle evropských doporučení má být k dispozici jedna sestra s touto specializací na 250 akutních lůžek a jeden lékař specialista pro prevenci a kontrolu infekcí na 500 lůžek.

Témata:  nemocnice,  zdravotnictví,  zdraví,  hygiena