Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Agrofert by nebyl první. Česko už EU vrátilo miliardy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Evropská měna EURO, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Česká republika musela za 15 let členství v Evropské unii vrátit z dotací 26,4 miliardy korun. Bylo to v programovém období 2007 až 2013 a šlo zhruba o čtyři procenta z přidělené částky. Vyplývá to z údajů ministerstva pro místní pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání evropských dotací odpovídá. Nyní Česku hrozí, že bude muset vrátit 450 milionů korun. Důvodem je podle Evropské komise (EK) střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

V polovině loňského prosince EK pozastavila dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.

Komise na konci května vydala auditní zprávu, podle které má Babiš na Agrofert dál vliv a současně má jako předseda vlády vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Evropské dotace začalo Česko čerpat hned v roce 2004 v programovém období, které skončilo v roce 2006. Podle údajů MMR v něm vyčerpalo celou přidělenou částku 62 miliard korun.

V programovém období 2007 až 2013 zůstala nevyčerpána asi čtyři procenta ze zhruba 700 miliard korun přidělených dotací.

Podle kritiků se tehdy často financovaly zbytečné projekty, jako například rozhledny, ze kterých nebylo téměř nic vidět, golfová hřiště nebo hotely, které jsou dnes nevyužívané. Některé projekty kvůli podezření z korupce skončily u soudu.

Programové období 2014 až 2020 fakticky začalo až v roce 2015, kdy Evropská komise schválila jednotlivé programy. Česko v něm může získat asi 615 miliard korun. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) se čerpání měří podle plnění takzvaného pravidla N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. "Za loňský rok se nám to povedlo, Evropské unii jsme žádné peníze vracet nemuseli. Letos ke konci března měly toto pravidlo pro letošní rok splněné čtyři programy z deseti. A většina to stihne nejpozději do konce července," sdělila dříve ministryně ČTK. Za loňský rok EK Česku na dotacích proplatila 80,5 miliardy korun, letos by to podle Dostálové mělo být asi 90 miliard. Do konce dubna komise proplatila necelých 20 miliard korun, celkem za celé programové období 165 miliard.

Témata:  dotace Evropská komise (EK) EU EUR (euro)

Související

Aktuálně se děje

9. března 2026 8:18

Drsné přiznání Veroniky Žilkové. Agátin otec jí měl být nevěrný

Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Důchodci

Zásadní změna v důchodech se nekoná. Vláda odložila jeden ze svých klíčových slibů

Vláda se rozhodla odložit jeden ze svých klíčových slibů týkajících se penzijního systému. Zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let, které mělo původně platit dříve, se nyní odsouvá až na rok 2028. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky bude toto opatření součástí až druhé vlny důchodových změn, ve které se mají řešit také dřívější odchody do penze pro lidi v náročných profesích.