Opoziční poslanci v návrhu směřujícím proti zdanění církevních restitucí navrhují Ústavnímu soudu (ÚS), aby vyslechl jako svědky premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), stejně jako předsedy poslaneckých klubů obou vládních stran. Měli by osvětlit okolnosti přijetí zákona. ÚS už poslanecký návrh obdržel, jako soudce zpravodaj zatím v řízení figuruje Radovan Suchánek, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu.
Není pravděpodobné, že by ÚS návrh opozičních poslanců nadále řešil samostatně. Už dříve totiž dostal jiný návrh proti zdanění církevních restitucí od senátorů. V minulosti takové situace řešil tak, že později podané návrhy odmítl pro takzvanou "překážku litispendence" a jejich pisatele přičlenil jako vedlejší účastníky řízení k dříve podanému návrhu. Ani poslanci by tak neměli přijít o možnost uplatnit své argumenty.
Podle opozičních poslanců je novela umožňující zdanit finanční náhrady církvím jen úlitbou vlády komunistům za jejich podporu. Podle opozice šlo o politickou korupci, jejíž "náklady" ponesou církve. "Je o to závažnější, že tato platba je prosazena na úkor třetího, který není účastníkem politické soutěže a neusiluje o získání politické moci," stojí v návrhu.
Poslanci také žádají o přednostní projednání. Soud má podle nich rozhodnout ještě letos, tedy než změny nabudou účinnost. Cílem je předejít zmatkům a nejasnostem v případě pozdějšího zásahu soudu.
Pod návrh se podepsalo přes 60 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh oproti senátorům více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.
Pod dřívější senátorský návrh se podepsalo více než 40 senátorů z KDU-ČSL, ODS i dalších klubů. Jako soudce zpravodaj se jím zabývá Jaromír Jirsa. Podání vlastního návrhu avizovali také senátoři STAN.
Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, jež dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Témata: Ústavní soud ČR, Andrej Babiš, Jan Hamáček
Související
9. října 2024 11:49
7. května 2024 10:08
24. ledna 2024 14:11
18. ledna 2024 15:29
10. ledna 2024 12:08
14. prosince 2023 15:59
