V kolika letech do důchodu? Experti to nově spočítali, výsledek Čechy nepotěší

Každých pět let má ministerstvo povinnost vypracovávat a do připomínkového řízení poslat zprávu o stavu důchodového systému. Pravidlo zavedla Potůčkova důchodová komise, která radila Sobotkově vládě.

Ministerstvo tak připravilo zprávu poprvé. Její závěry však mnohé nepotěší. Podle zprávy by dnešní čtyřicátníci by měli jít do důchodu o rok později a pětadvacátníci (rok 1994) dokonce až o dva roky později, než je dnes nastavený důchodový věk, tvrdí server iDNES.cz, který ji má k dispozici.

V současnosti se do důchodu chodí v 65 letech. Tento strop byl zaveden Sobotkovou vládou. „Češi se ve zdraví nedožijí v průměru ani 65 let, proto neuvažuji o zvyšování důchodového věku,“ tvrdí ministryně práce a sociálních věcí, Jana Málačová (ČSSD), která odmítá nepopulární prodloužení důchodového věku. Dle ní zpráva neukazuje komplexní obraz o udržitelnosti důchodového systému.

Potůčkova komise se shodla, že optimální doba v penzi by měla být zhruba čtvrtina života (tolerance 24–26 procent věku stráveného v důchodu). Uvedené prodloužení odchodu věku do důchodu sedí do této tolerance. Hlavním kritériem výpočtu této doby je schopnost státu zajistit na rozpočet dostatek peněz.

Prodloužení doby, kdy lidé budou odcházet o do důchodu, o rok v případě dnešních čtyřicátníků a o dva roky v případě dnešních pětadvacátníků, by dle zprávy státnímu rozpočtu ušetřilo 2,3 bilionu korun a zmírnil by se tak nevyhnutelný důchodový deficit, který ČR v příštích padesáti letech čeká, kdy příjmy z důchodového pojištění nepokryjí výdaje na důchody.

Peníze se tak budou muset sehnat z jiných zdrojů. Jedna z možností jsou půjčky. Podle zprávy Národní rozpočtové rady by však s ohledem na současnou rozpočtovou politiku a stárnutí populace státní dluh narostl na 222% HDP, což je větší zadlužení, než kolik mají nejzadluženější evropské ekonomiky jak Řecko či Itálie.

Podle Jana Pavla z Národní rozpočtové rady je posunutí věku odchodu do důchodu jednou z možností. „Pokud budou lidé trávit čtvrtinu života v důchodu, což je posun odchodu do důchodu na cca 68 let, tak to sníží nerovnováhu systému. Další metoda je zvýšit daně a zafinancovat tím důchody, třetí metodou je přesunout výdaje z jiné oblasti,“ uvedl. Dle něj je však začít s řešením otázky budoucích nákladů na důchody co nejdříve.

Zpráva ministerstva práce, kterou poslalo do připomínkového řízení a kterou do konce června musí předložit vládě, v usnesení žádné doporučení na prodloužení věku vládě nenavrhuje. Podle Národní rozpočtové rady, která zprávu opřipomínkovala, to vytváří negativní precedent pro všechny budoucí takové zprávy.

Předsedkyně rady, Eva Zamrazilová, poukazuje, že přezkum důchodového věku se přesune až na další vládu. Tím, že ve zprávě chybí doporučení, v ní chybí i apel na politiky, aby se situací něco dělali.

Současná vláda za svou prioritu považuje zvyšování důchodů. Vláda chystá na příští rok zvednutí průměrné penze o 900 korun na 14 358 korun, tj. 6,7%. Podle odhadů by to mohlo být asi o 150 až 180 korun víc, než teď nařizuje zákon.

Vyšší přidání, než nařizoval zákon, bylo už letos. K zákonné valorizaci asi 600 korun přidala vláda dalších 300 korun. Lidem nad 85 let se přidala ještě tisícikoruna. Letos by tak do penzí mělo putovat o 38,4 miliardy víc než loni.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že chce do roku 2021 prosadit důchod 15 000 korun. Z údajů v materiálu o přípravě rozpočtu na příští rok a s výhledem na roky 2021 a 2022 však vyplývá, že s výraznějším přidáváním důchodcům se teď zatím nepočítá. Volby do Sněmovny se mají konat na podzim roku 2021.

Témata:  důchody,  senioři,  důchodci