Zasedla důchodová komise. Na Čechy se chystají velké změny

Na konci loňska si ve třetím pilíři spořilo 4,45 milionu lidí. Členové komise se na svém květnovém zasedání shodli na tom, že toto spoření není efektivní. Podle podkladů ministerstva práce by se mělo upravit tak, aby se zvýšily výnosnost, zapojení zaměstnavatelů, počet spořících i výše vkladů.

Čeští senioři a seniorky zatím spoléhají většinou jen na důchod z veřejného systému. Ten tvoří skoro celý jejich příjem. Podle expertů tento stav není udržitelný a lidé se budou muset na stáří zabezpečit mnohem víc i sami.

Podle Nerudové komise probírala tři scénáře. První se týkal efektivity a případného zřízení státního penzijního fondu a poplatků fondů. Druhý počítal s opatřeními, která by neměla dopad na státní rozpočet. Zahrnoval přenastavení příspěvků od státu či změnu výplat uspořené sumy. Třetí varianta se týkala nástrojů, které by výdaje rozpočtu zvedly. Debata se vedla například o zvýšení podpory od státu.

"Scénář s rozpočtovým dopadem neprošel. Budeme se zabývat nástroji, které restrukturalizují státní příspěvek, ale na rozpočet nemají dopad," uvedla Nerudová.

Asi největší shoda panovala na tom, že by lidé měli předem vědět, jak se jejich příjem po nástupu do penze změní a kolik by mohli z veřejného systému v porovnání se svým výdělkem dostávat. Rozdíl by měl motivovat ke spoření větších částek. V jaké podobě by lidé měli informace dostávat - zda v dopise, nebo elektronicky, se podle Nerudové bude dál řešit.

Nyní státní příspěvek ke spoření dostávají ti, kteří si ukládají víc než 300 korun měsíčně. Podpora činí podle výše vkladu 90 až 230 korun u uložené tisícikorunu a vyšší částky. Od roku 2013 se příspěvky změnily, odbouraly se či snížily u nízkých úložek a zvýšily u vyšších. "Jedním z řešení může být posunutí hranic, dalším pevné procentuální částky," podotkla Nerudová. Dodala, že přenastavení státní podpory před šesti lety vedlo k tomu, že si lidé začali v průměru spořit víc. Nyní průměrný vklad činí přes 700 korun.

Dál by se měly rozpracovat i návrhy ke změně poplatků s dopadem na výnosnost fondů a možnost zřízení státního důchodového fondu. Ten na minulém zasedání představili Piráti. Podle nich by ho vedla s nízkými náklady Česká národní banka. Stát by za vklady ručil do jejich plné výše. Výnosy by měly pokrýt aspoň inflaci. Podle poslance Tomáše Martínka (Piráti) by státní fond představoval alternativu k nynějšímu penzijnímu spoření.

Se státním fondem nesouhlasí opoziční ODS i TOP 09. Podle Jana Bauera z ODS by ještě víc prohloubil závislost seniorů na příjmu od státu a vyšší výnosy než u soukromých fondů jisté nejsou. "Kromě toho bude ve vzduchu stále viset hrozba, že vláda v případě ekonomických potíží peníze střadatelů z fondu vyvede a rozpustí ve státním rozpočtu," uvedl Bauer.

Komise by se měla znovu sejít 5. září. Věnovat by se mohla podle Nerudové podrobnějším návrhům změn třetího pilíře.

Témata:  důchody,  důchodová reforma,  EuroZprávy.cz