Požírač mozků. Smrtící parazit znovu udeřil, nejhorší zkušenost s ním má Česko

Bylo by naivní myslet si, že voda je jen nezávadný shluk atomů vodíku a kyslíku. Ve skutečnosti to je rozsáhlý mikrosvět, v němž améby, měňavky a další prvoci požírají bakterie a společné vytvářejí vlastní ekosystém.

Existuje ale tvor, který v rámci tohoto systému výjimečný. Prvok Naegleria fowleri z kmene Heterolobosea je totiž smrtelně nebezpečný i člověku. A nejrozsáhlejší zkušenosti na světě s ním mají právě Češi.

Améba, které se přezdívá požírač mozků, ačkoliv mozek ve skutečnosti nepožírá, totiž způsobuje primární amébovou meningoencefalitidu. Tato nemoc je extrémně vzácná a na světě se zatím objevilo jen něco málo přes dvě stě případů nákazy.

Největší epidemie na světě se ale odehrála v Česku. V letech 1963 až 1965 na ni v Ústí nad Labem zemřelo 16 mladých lidí včetně dětí. Všichni se nakazili v plaveckém bazénu. Nejmladší oběti bylo osm let.

Myslet si, že dnes, po více než padesáti letech od epidemie, lze tuto nemoc chytit jen stěží, je pošetilé. Naposledy se tato nemoc objevila před několika dny v texaském akvaparku, kde se nakazil mladý muž. Celý akvapark musel být evakuován a uzavřen. 

Před třemi lety zabila několik lidí améba na Floridě a před pěti lety se dostala do vodovodní sítě v okrese poblíž New Orleansu v americkém státě Alabama. Následky byly tragické.

Navzdory pokročilé medicíně všichni nakažení ve výše uvedených případech zemřeli. Ačkoliv se parazit léčí antimykotiky, úspěšnost je mizivá a ze všech zaznamenaných případů se nákazu podařilo přežít jen několika málo pacientům. Všichni ostatní zemřeli do dvou týdnů od nákazy. Mortalita je více než 95%.

Ta přitom probíhá zcela nevinně, primárně ve sladké vodě. Améby dokáží přežít i vysoké teploty a líbí se jim například v termálních pramenech. Lidské tělo většinou není jejich primárním cílem, pokud do něj ale zamíří, tak vždy nosem. Následně se podél čichového nervu dostanou do mozku, kde nemoc propukne naplno.

Příznaky zpočátku připomínají meningitidu. Symptomy začínají mezi jedním a devíti dny po nákaze a projevují se bolestmi hlavy, horečkou, nevolností a zvracením. Parazitická nemoc ale dokáže zcela pobláznit imunitní systém. Zatímco parazit konzumuje mozkové buňky, vypouští proteiny, které poškozují okolní tkáň.

Mozek se mu začne bránit a nastartuje imunitní systém. Ten ale vyvolá záněty a otoky. Ty ve spolupráci s ubýváním buněk a tkáně vedou ke smrti. Nakažený umírá mezi jedním a 18. dnem po prvních příznacích.

Ačkoliv je nákaza vzácná, améba je prvok, který se ve vodě vyskytuje i u nás. Obrana proti němu prakticky neexistuje. Svítá se ale na lepší časy v oblasti léčby, první experimentální léky totiž zatím hlásí úspěch a možná se tak lidstvo za několik let zbaví další nemoci, o níž skoro nikdo neví, ale která zabíjí ve velkém.

Témata:  historie,  EuroZprávy.cz,  nemoc,  mozek