Historikové, kteří se vyslovili proti umístění repliky mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí, podle kardinála Dominika Duky možná neznají okolnosti jeho vzniku. Dopis, který více než dvacítka historiků umění zveřejnila počátkem července, podle pražského arcibiskupa vypadá, jako by byl ve svém obsahu i formě inspirován myšlenkami z doby, která skončila před 30 lety.
Duka své stanovisko k názoru odborníků dnes zveřejnil na svém webu. Praha odmítla povolit repliku na náměstí už v roce 2017, nyní názor někdejších zastupitelů potvrdili ti současní.
Proti umístění sloupu se vyslovilo 26 českých historiků umění, kteří napsali dopis pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti) a městské radě. Barokní památka, zbořená v roce 1918, byla podle autorů dopisu výrazem habsburské protireformační propagandy, a proto nemůže přispět ke smíření mezi církvemi. Pro obnovu historické podoby sloupu navíc neexistuje dostatek podkladů, uvádějí signatáři.
Kardinál Duka zase připomíná dlouhou tradici mariánských sloupů vedoucí až do španělské Zaragozy, k Madonně del Pilar, tedy k bazilice Panny Marie na sloupu, o níž se traduje, že jde o první kostel v historii zasvěcený Panně Marii. Legendárně se váže k působení sv. Jakuba Staršího, jednoho z 12 apoštolů. Tradice podle Duky prorůstá dějinami.
"Symbol Panny Marie na sloupu se stal důležitým v období reconquisty, kdy si obyvatelé Pyrenejského poloostrova vydobyli svoji samostatnost a nezávislost, a jako takový se v různých formách promítá i do dalších oblastí kultury a umění dodnes," uvádí kardinál.
Pražský sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Podle historiků, kteří podepsali společný dopis primátorovi, chtěli stavbou sloupu Habsburkové deklarovat své vlastní vladařské nároky i rekatolizační program.
"Mariánský sloup představoval již v okamžiku svého vzniku triumfální výraz habsburské monarchistické ideologie opírající se o program militantní katolické protireformace," uvádí memorandum. A jeho autoři dodávají, že v tomto kontextu památka v žádném případě nemůže fungovat jako deklarace ekumenického smíření mezi církvemi.
Duka se jich ptá, zda chtějí uzavřít českou kotlinu před kulturními, spirituálními a náboženskými vlivy z Evropy "jen do našeho českého kotle a připravit nás tak o skutečné obohacení z interakce s jinými tradicemi a kulturami". Připomíná cyrilometodějskou misii, křest v Řezně a Pasově, spiritualitu benediktinů, cisterciáků, mendikantů a barokní kulturu - to všechno vrostlo do české kotliny a stalo se i součástí habsburské zbožnosti, míní kardinál a připomíná dále vliv luterské a kalvínské reformace i další vlivy z 19. a 20. století na českém území.
Témata: Dominik Duka, Praha, církev
Související
11. října 2022 13:23
2. července 2022 13:07
29. července 2021 13:46
11. května 2021 9:10
16. února 2021 17:56
25. prosince 2020 8:42
