Hraboši plení Moravu. Zdravotní riziko pro lidi, přenášejí mnoho nemocí

Ministerstvo zemědělství podle mluvčího Vojtěcha Bílého vnímá závažnost situace a je připravené se podílet na řešení, napsal ČTK. Jednalo již s ministerstvem zdravotnictví a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

"To, co na polích vidíme, není kalamita, ale katastrofa. I když je otázka, co je vlastně horší. Je mi 60 a tohle nepamatuju. Vypadá to, že škůdci se rozšířili hlavně na lehčí písčité půdy. Na studených těžkých půdách tolik nejsou," řekl František Bureš z firmy Bureš Agro ze Švábenic na Vyškovsku. Hraboši se letos rozšířili po celé jižní Moravě, jsou na střední Moravě, dostávají se až k Jeseníkům.

Velcí zemědělci mají postiženou obvykle jen část pozemků. "Ale jsou tu v okolí malí zemědělci, kteří mají dva tři hektary, a ti mají úrodu zničenou kompletně. Myši nežerou jen kořínky, ale i nadzemní části rostlin. To jsem ještě neviděl," řekl Bureš, jehož podnik spravuje 950 hektarů.

Podle předsedy Pomony Těšetice ze Znojemska Iva Pokorného jsou nejvíce poškozené porosty obilí a řepky. Proto někde zemědělci pšenici zaorali a ještě seli se zpožděním kukuřici. Ti, kteří zjistili poškození až později, sklízejí obilí na senáž. Hraboši ale škodí i na jeteli a problém je i v ovocných sadech, kde hlodavci okusují kořeny stromů. "Jak velké škody budou, uvidíme až po zimě. Ale může se stát, že zlikvidují celý sad," řekl Pokorný.

Starosti působí zemědělcům i to, jak mají na podzim zasít, protože hraboši mohou zlikvidovat úrodu ještě před zimou.

Hlavu si lámou také s tím, jak dál hlodavcům čelit. V posledních letech se totiž výrazně zpřísnily podmínky pro použití chemických přípravků. "Dřív jsme mohli účinné přípravky rozmetat plošně po poli a bylo to velmi účinné. Dnes můžeme sypat granule jen do nor a na to nejsou lidi. A myš si granuli stejně nevezme a zahrabe ji. Potřebuje si ji najít na ploše a stačí jedna na metr čtvereční," řekl Bureš.

Mluvčí Bílý i přes zkušenosti zemědělců hovoří o tom, že je možné zvýšit dávku granulí do nor a že by bylo možné dávku opakovat podle potřeby. Bureš s Pokorným také po dlouholetých zkušenostech odmítá názor, že by jedy škodily ostatním zvířatům. "Zajíc ani bažant to nesebere," uvedl Bureš.

Dříve bylo podle něj také možné užívat více chemických přípravků, nyní už jen jediný, která má sníženou účinnost a lze ho používat menší množství. Mechanicky lze použít podle Bureše pouze radličkové hluboké zpracování. "Hluboká orba nepomáhá, to je výmysl lidí od stolu stejně jako omezení chemie. Nevím, co s tím budeme dělat," řekl Bureš. Právě orbu jako jednu z možností zmínil Bílý. Ministerstvo hovoří o zlepšování podmínek pro dravce, kteří hraboše loví. Těch je však podle Bureše dostatek.

Pokorný upozorňuje i na rizika pro lidi. "Hraboši přenášejí různé choroby a na podzim se budou stěhovat na zahrady a do domů. Je to problém," dodal Pokorný.

Témata:  zemědělci,  zvířata,  Jihomoravský kraj