BIS slaví výročí. Ruští agenti jsou nejagresivnější, hrozba teroru trvá, varuje Koudelka

Koudelka řekl, že velmi vážným problémem zůstane riziko terorismu, stejné to bude i s aktivitou cizích zpravodajských služeb proti zájmům ČR. "Kybernetické hrozby budou narůstat a budou stále vážnějším problémem. A já si myslím, že v nepříliš daleké budoucnosti budeme muset čelit problému a věnovat se více problému extremismu, ať už pravicovému nebo levicovému, ale zejména pravicovému," uvedl. Naznačuje to podle něj dění v okolních zemích. "Obávám se, že dřív nebo později to budeme mít i v ČR a na to se samozřejmě připravujeme," uvedl.

BIS podle Koudelky dělí rizika na krátkodobá, dlouhodobá a permanentní. "Mezi krátkodobými riziky je na prvním místě zcela jednoznačně riziko islámského terorismu, mezi těmi dlouhodobými riziky aktivity zpravodajských služeb proti zájmům ČR, zejména ruských a čínských. Ta rizika permanentní, to jsou rizika kybernetických útoků na zájmy ČR. Tato třetí oblast v podstatě prochází a je spojena s těmi dvěma předcházejícími," uvedl.

Poslední veřejná výroční zpráva BIS za rok 2017, která byla publikována loni v prosinci, varovala před ruskou a čínskou špionáží v ČR. "BIS nezaznamenala žádné, z hlediska působnosti, relevantní aktivity zpravodajských služeb dalších států," stojí ve zprávě. Koudelka nechtěl říci, co v této oblasti bude obsahovat zpráva za rok 2018. "To se nechte překvapit," uvedl.

BIS se podle něho věnuje všem zpravodajských službám působícím na území ČR proti zájmům a bezpečnosti země. "Zejména ruské služby jsou ve svých aktivitách nejagresivnější a nejaktivnější, proto o nich píšeme více, k tomu se přidávají čínské služby," dodal Koudelka.

Věnovat se bude BIS všem hrozbám, které se objeví a budou přitom spadat do její zákonné působnosti, uvedl Koudelka. "Pro nás je podstatné především to, že naše práce je jasně daná zákonem, který nám říká, čemu se máme věnovat a na základě informací, které máme, a potenciálních rizik vláda každý rok schvaluje priority činnosti zpravodajské služby pro ten daný rok a tam jsou ta největší rizika jasně popsána," vysvětlil.

Od roku 1989 se rizika změnila, dodal. "V oblasti terorismu na počátku 90. let, když já přišel do služby, nikdo neznal Al-Káidu, nikdo neznal Islámský stát. Jestli byl nějaký problém, tak to byly palestinské skupiny jako Ahmad Džibríl, abú Nidal, případně libanonský Hizballáh," uvedl Koudelka. V oblasti kontrašpionáže byly už tehdy problémem ruské zpravodajské služby, nikdo ale podle Koudelky nevnímal hrozbu čínské špionáže.

BIS se soustředí na komunikaci i zahraniční spolupráci

Koudelka se vedení BIS ujal 15. srpna 2016, kdy v čele kontrarozvědky nahradil Jiřího Langa, který požádal o uvolnění z funkce a později stanul v čele Národního bezpečnostního úřadu. Koudelka pracuje v tajných službách od roku 1992, deset let vedl odbor kontrašpionáže BIS. "Já jsem ve službě od roku 1992, což je velmi dlouhá doba, což má samozřejmě své výhody v tom, že velmi dobře službu znám," uvedl Koudelka.

Připomněl, že po celou dobu působil v operativních složkách. "I jako ředitel kontrašpionáže jsem byl vždy při všech akcích se svými lidmi. Nikdy nešli tam, kam bych nešel já. Tím tu službu znám opravdu dobře, vím, jak pracuje a také znám její slabiny. Věděl jsem, co by bylo dobré zlepšit, na co se zaměřit, tomu jsem se snažil věnovat od počátku nástupu do funkce," konstatoval.

Soustředil se proto především na posílení vnitřní komunikace a koordinace v BIS, na otázku rozvoje mezinárodní spolupráce a rozvoj technických možností služby, dodal. "To jsou oblasti, na které jsem se zaměřil a na které se soustředím stále," uvedl.

Problém všech bezpečnostních institucí v Česku s hledáním zaměstnanců se snaží řešit i netradičními cestami. BIS organizuje cílené nábory, stáže, prezentuje se na veletrzích. "Ale jasně jsem řekl, že nechci měnit a posouvat hranice, které jsou potřeba, co se týká bezpečnosti nebo schopností těch nových uchazečů," zdůraznil. BIS se snaží nabírat i handicapované zaměstnance. "Chceme do služby přivést i handicapované spoluobčany, protože věřím, že jsou to lidé velmi schopní, vzdělaní, kteří mohou zemi pomoct," dodal.

Snahy podle něj přinášejí výsledky. "Naše naplněnost se zlepšuje, to v každém případě," uvedl. Pomáhá podle něj i podpora ze strany vlády a Parlamentu, protože BIS má dost peněz na svou činnost i na mzdy. "Můžeme nově příchozím nabídnout slušný příjem a slušné zázemí. To samozřejmě roli hraje, to je velmi důležité," konstatoval Koudelka.

Zahraničním trendem, na který se BIS také snaží reagovat, je podle Koudelky větší otevřenost veřejnosti. "Samozřejmě, že by mi vyhovovalo lépe, aby byla situace jako v mnoha zemích před mnoha mnoha lety, kdy vlastně nikdo nevěděl, že ta služba existuje, kde je její sídlo, a nikdo neznal jméno ředitele, natožpak jeho fotografii. Ale ta doba je nenávratně pryč," uvedl.

BIS se přizpůsobuje aktuální situaci, například častěji vydává tiskové zprávy a zřídila si účet na twitteru. "Dnes velké silné služby v demokratických zemích, ale nejenom v demokratických zemích, s veřejností komunikují, protože to je třeba," uvedl Koudelka. Lidé podle něj mají právo vědět, za co se utrácejí peníze z jejich daní. "Musí vědět, že tady je služba, která je připravená tuto zemi chránit a která dělá to, co má, aby ta země byla bezpečná," uvedl. Ohlasy jsou vesměs pozitivní, dodal.

Témata:  BIS (Bezpečnostní informační služba ČR),  špionáž,  kybernetická bezpečnost,  Michal Koudelka,  terorismus