reklama

Strany zřejmě budou mít od příštího roku zákonem omezeny výdaje na volební kampaně. V případě voleb do Sněmovny budou moci utratit maximálně 90 milionů korun. U dalších typů voleb s výjimkou komunálních bude tento strop nižší. Změny ještě musí potvrdit Senát.

Novely počítají také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením kontroly financování kampaní chystanému Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. K této instituci měli výhrady zástupci KSČM i ODS. Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa by měl kompetence dostat raději Nejvyšší kontrolní úřad. Marek Benda (ODS) by je svěřil předsedovi Sněmovny.

V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat voleb do zastupitelstva hlavního města, byť plní roli krajského zastupitelstva.

Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15.000 na 19.000 korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.

Poslanci vládní předlohu doplnili o omezení kampaně, kterou by ve prospěch konkrétní strany či kandidáta prováděli nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky. Museli by se u úřadu pod hrozbou sankce zaregistrovat a do kampaně by nesměli investovat více než 1,8 milionu korun v případě voleb do Sněmovny. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se k tomuto návrhu ANO postavil neutrálně. "Je velice složité pojmout, kde končí svoboda slova a kde už je to volební kampaň," poznamenal i souvislosti s kampaní, kterou proti němu podnikl podnikatel Radim Jančura na svých autobusech.

Zákon upravuje pravomoci ÚOHS

Zákona o ochraně hospodářské soutěže upravuje podmínky, za nichž bude smět Úřad pro ochranu hospodářské soutěže poskytovat informace obsahující třeba bankovní nebo jiné tajemství úřadům jiných států.

Úřady podle předlohy nebudou smět bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodní určitého soutěžitele, vyloučí ho ze soutěže nebo vyloučí soutěž na relevantním trhu.

Dozoru antimonopolního úřadu nebudou podléhat rozhodnutí úřadů, pokud se budou odehrávat podle správního nebo daňového řádu. Antimonopolní úřad bude mít právo vyžádat si od firem další důkazy i ve zjednodušeném řízení o spojení soutěžitelů.

Úřad bude moci na základě platné mezinárodní smlouvy poskytnout údaje antimonopolnímu úřadu jiného státu, a to včetně obchodního, bankovního nebo jiného tajemství. Podmínkou bude, že úroveň ochrany takových informací bude v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v tuzemsku.

Úřad může podle zákona při svém šetření vstupovat do obchodních prostor firem. Novela doplňuje ustanovení, podle něhož můžou firmy nebo i úřady proti šetření v těchto prostorách podat žalobu. Poslanci na návrh hospodářského výboru doplnili do zákona oprávnění antimonopolního úřadu na informace ze základního registru obyvatel. Bude smět využít jen údaje nezbytné pro plnění daného úkolu.