reklama

Šlo o pasáž trestního řádu, která říká, že stížnost proti negativnímu rozhodnutí o vyloučení soudce z konkrétní kauzy řeší "bezprostředně nadřízený orgán". Problém vyvstává u Nejvyššího soudu, který je vrcholem justiční soustavy, nadřízený orgán tedy nemá.

Rath v roce 2017 neúspěšně uplatnil námitku podjatosti vůči senátu, který označil za zpolitizovaný a ovlivněný rozsáhlou medializací kauzy kolem zakázek Středočeského kraje. Senát se tehdy za podjatý nepovažoval a následně vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané tehdejším ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), což znamenalo obrat v Rathově kauze směrem k pravomocnému odsouzení.

Předseda senátu Nejvyššího soudu Vladimír Veselý tehdy uvedl, že součástí soudcovské profese je schopnost odolávat tlakům. Nelze prý pouhým odkazem na vyjadřování kohokoliv z politické sféry dovozovat, že je nutné vyloučit celý senát z projednávání konkrétní kauzy. Podobnou logikou by mohli být vyloučeni všichni soudci v Česku, konstatoval tehdy Veselý.

Ústavní soudci se už nestranností senátu zabývali v roce 2017, ani tehdy Rath neuspěl. Nyní zopakovali, že právní úprava "vykazuje jisté deficity", nicméně nelze celý paragraf trestního řádu zrušit jen pro jeho "nedotaženost" ve vztahu k Nejvyššímu soudu.

"Je třeba mít na zřeteli, že současná koncepce rozhodování o podjatosti orgánů činných v trestním řízení nepostrádá v obecné rovině své opodstatnění. Byla přijata v reakci na hromadně se vyskytující případy účelového uplatňování námitek podjatosti ve snaze zmařit nebo výrazně prodloužit trestní řízení," stojí v usnesení. ÚS už dříve apeloval na politiky, aby na nedostatky procesní úpravy pamatovali při budoucích změnách trestního řádu.

Odvolací Vrchní soud v Praze letos v červnu pravomocně uznal bývalého hejtmana Ratha vinným z ovlivňování tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Snížil mu uložený trest z 8,5 roku na sedm let a zprostil jej obžaloby ze čtyř dalších skutků. Rath v říjnu nastoupil do vězení v Teplicích. Během celého procesu podával řadu stížností, uplatňoval veškeré opravné prostředky, opakovaně se obracel na Nejvyšší i Ústavní soud.