Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Digitální daň bude mít nižší sazbu a začne platit později

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Nově zaváděná takzvaná digitální daň by mohla platit o půl roku později, tedy až od příštího roku. Její sazba by mohla klesnout z navrhovaných sedmi procent na pět procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že chce digitální daň zařadit na pondělní jednání koaliční rady. Chce tam otevřít otázku odložení účinnosti a změny sazby. Před daní již dříve varoval velvyslanec USA v Praze Stephen King, ve Sněmovně k ní má výhrady opozice. Možných odvetných opatření se obávají i české firmy.

Daň se měla podle vládního návrhu začít vybírat již letos a v objemu 2,1 miliardy s ní počítá již letošní schválený rozpočet. Podle ministryně Schillerové však nejde o vysokou částku. "Rozpočet by si s tím určitě poradil," řekla ČT. Předseda koaliční ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček označil pro ČT informaci za překvapení a poukázal na to, že digitální daň vznikla v rámci dohody vládní koalice.

Návrhem zákona o dani z digitálních služeb se nyní zabývá sněmovní rozpočtový výbor. Projednávání přerušil do března, aby jeho členové mohli podávat pozměňovací návrhy. Řada z nich chce sazbu daně snížit. Druhé čtení a závěrečné schvalování návrhu zákona ve Sněmovně by se mohlo uskutečnit na dubnové schůzi.

Hospodářské noviny 17. února uvedly, že velvyslanec King označil v dopise členům rozpočtového výboru daň za diskriminační a varoval i před možným zavedením odvetných opatření ze strany USA. Daň by se vztahovala na velké internetové firmy v Česku. Týkat by se měla předních světových společností jako Google, Facebook, Amazon či Apple.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky daně USA

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.