reklama

Informaci Radiožurnálu dnes ČTK potvrdil předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti), který zároveň nevyloučil i další trestní oznámení.

"Jeden z návrhů, který vyšetřovací komise bude projednávat, je návrh trestního oznámení, který by se dotýkal tehdejších členů vlády, to znamená pana Sobotky i Urbana. Pokud by k tomu došlo, musí to samozřejmě schválit vyšetřovací komise," řekl Černohorský. Pozdější premiér Bohuslav Sobotka byl v době prodeje minoritního podílu v OKD ministrem financí, Urban ministrem průmyslu a obchodu.

Trestních oznámení by mohlo být ale více. "Historie OKD je dlouhá," podotkl Černohorský. Některý z návrhů mohl směřovat na neznámé pachatele. "Pokud víme o skutcích konkrétních lidí, zvažujeme variantu na konkrétní osoby," dodal.

Sobotka se případného trestního stíhání neobává. "Vždy jsem jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem," sdělil dnes Sobotka serveru Seznam Zprávy. Dodal, že chystané trestní oznámení je politicky motivované.

"Mohu jen opakovat, že jestliže prodáte státní podíl za čtyři miliardy a hned obratem ruky je tento podíl zakoupen za devět miliard, no tak čistý takzvaný vývar je pět miliard a každému člověku se vkrádá podezření, že se na tomto vývaru někdo, nebudu jmenovat, přiživil," řekl českým novinářům prezident Miloš Zeman, který dnes končí návštěvu Srbska.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který byl členem komise do svého jmenování do vlády před dvěma týdny, na twitteru odsoudil "horlivou snahu Černohorského vyhlásit skandální závěry za každou cenu". "Komise objevila řadu zajímavých souvislostí, ale nepřinesla zásadní nové informace, které by mohly vést k podání trestního oznámení," míní. Trestní oznámení považuje za laciné populistické gesto.

Závěrečnou zprávu ze svého vyšetřování má komise předložit sněmovnímu plénu do 12. října. Pokud by se ale rozhodla podat trestní oznámení, samotný akt by byl na předsedovi komise a Sněmovna by o tom jen dostala informaci.

Členové komise zkoumali vedle prodeje minoritního státního podílu OKD v roce 2004 také například snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat. Předmětem šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob. Komise chtěla zkoumat rovněž možnost nepovolené státní podpory.

Prodej akcií OKD schválila před 15 lety vláda Stanislava Grosse (ČSSD), státní podíl získala skupina Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Podle státního zastupitelství však byla tehdejší cena podílu nejméně 9,8 miliardy, a státu tak vznikla škoda přes 5,7 miliardy. Soudy v této věci osvobodily znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu v OKD, i oba bývalé místopředsedy Fondu národního majetku (FNM) Pavla Kutu a Jana Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli verdiktu podal na konci června dovolání k Nejvyššímu soudu.

Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené finančníkem Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy. V roce 2016 se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti převzala státem vlastněná společnost Prisko.