Kdo přijde po Zemanovi? Tito kandidáti překvapují

Podle průzkumu zná pravomoci českého prezidenta dobře jen každý sedmý oprávněný volič. Polovina oslovených vnímá prezidentských úřad jako důležitý, ale význam jeho funkce by neposilovali. Za posílení role prezidenta se postavila zhruba čtvrtina lidí. Další čtvrtina vnímá prezidentský úřad jako nepodstatný. Podle Jana Buriance ze STEM/MARK lidé nechtějí, aby byl prezident jen kladeč věnců, váhají ale, zda by měl být exekutivní politickou silou nebo protiváhou dalších politiků.

Podle agentury voliči očekávají, že by budoucí prezident měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury by měl vstupovat jako nestraník. Nejlépe by měl být z diplomacie nebo ekonomie.

"Stále je také poptávka po mladším muži, ale ani ženu voliči nevylučují. Více než polovina lidí se v otázce pohlaví hlavy státu řadí do střední - neutrální varianty," uvedla agentura. Muže jako hlavu státu preferují častěji lidé starší 60 let, voliči současného prezidenta a ti, kteří chtějí pravomoci prezidenta posílit. Naprostá většina oslovených se shodla, že by prezident měl spojovat společnost a nepoužívat vulgární výrazy.

Agentura uvedla, že 58 procent potenciálních voličů dokázalo odpovědět konkrétním jménem na otázku, kdo by měl být po příštích volbách prezidentem. Lidé nejčastěji zmiňovali Babiše, Drahoše, Klause mladšího, kandidáty z minulé volby a současné senátory Pavla Fischera a Marka Hilšera nebo bývalého předsedu Vojenského výboru NATO Petra Pavla.

Respondenti zároveň dostali seznam osobností, o kterých se jako o možných kandidátech mluví. Nejvíce z nich by volilo Babiše (17 procent), Ebena, Drahoše (oba 16 procent), Pavla (13 procent) nebo Hilšera a Klause mladšího (oba 12 procent). Pro nejvíce oslovených připadá v úvahu volba Ebena (45 pct), Drahoše (41 pct), předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo Fischera (38 pct).

Naopak by nevolili Babiše a Klause ml. (59 pct), Drahoše (48 pct), Ebena nebo poslankyni Miroslavu Němcovou (oba 47 pct). Nejmenší odpor voličů budí podle průzkumu generál Pavel, kterého nebylo ochotno volit 29 procent respondentů.

Výzkum byl podle agentury uskutečněn telefonickým a online dotazováním. Zúčastnilo se ho 820 lidí nad 18 let.

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například o kandidátech z roku 2018 Drahošovi, Fischerovi a Hilšerovi, kandidaturu také nevyloučili Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Prezident Miloš Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil Babiše. Premiér několikrát možnou kandidaturu odmítl.

Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Chtěl by veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce, řekl Rádiu Impuls. Do boje by šel pouze za podmínky, kdyby se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.

Témata:  prezident ČR,  průzkumy,  Andrej Babiš,  Marek Eben,  Jiří Drahoš,  Pražský Hrad