Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik nakažených zvládnou nemocnice? Česko se chystá i na nejhorší scénář

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15.500. Lůžek na odděleních intenzivní péče (JIP) je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080, řekl dnes novinářům předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý. Volných je zhruba 63 procent z nich, v některých regionech 50 procent. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání kapacit bylo na místě zdravotníkům zkrátit karanténu jen na deset dní.

"Existující kapacity jsou asi 3120 lůžek intenzivní péče. Pokud asi deset procent nakažených potřebuje hospitalizaci, museli bychom mít kolem 33.000 pacientů, abychom museli uvažovat o tom, že by systém mohl být ohrožen," řekl Černý.

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál. Vláda pro nemocné určila také dvojice nemocnic v Praze a Brně, které mají společně připravit 90 lůžek, 30 z nich s plicní ventilací. V Praze jde o Nemocnici na Homolce a Fakultní nemocnici v Motole a Brně Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.

FN Motol vyšetřil už několik tisíc vzorků.Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, která je uzpůsobená primárně pro potřeby nemocnice, musela mnohonásobně překročit svoje provozní kapacity až o 200 %.Celá tisková zpráva: https://t.co/v7XIBNXyzA pic.twitter.com/tBFoDBOjUk

— Fakultní nemocnice v Motole (@FnMotol) March 24, 2020

"Musíme se adekvátně nachystat na vývoj pandemie tak, abychom oddálili ten moment, kdy systém eventuálně nebude stačit na nárůst pacientů s COVID," řekl Černý.

Oddělení ARO je podle něj v ČR 136, spolu s lůžky na JIP mají skoro 4500 lůžek. Podle dat z neděle bylo volných 1679, tedy vytížení bylo asi 63 procent. Lůžek s umělou plicní ventilací je 2080, nezapočítají se na odděleních dětské intenzivní péči a neonatologiích. "Aktuální využití ventilátorů je zhruba někde kolem 40 procent," doplnil. Přístrojů na mimotělní oběh, který umožňuje náhradu plic, je 72.

Lůžková kapacita by podle odborníků měla nápor pacientů zvládnout. "Už 25 procent lidí, kteří s COVID-19 do nemocnice došli, z nich bylo propuštěno do domácí léčby," řekl Dušek.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání personálních kapacit zdravotníků pro péči o nakažené s nemocí COVID-19 mohlo být možné zkracovat u nich karanténu na deset dní. "Pokud bude personál na nějakém oddělení, kteří pečují o kriticky nemocné jedince a nebude tam záložní kapacita, tak je logické, že by karanténa, která by byla nasazena v plné míře, ohrozila zdraví těchto pacientů," řekl.

Podle Prymuly týmy expertů připravují možné scénáře rozšíření nákazy. Zkrácení karantény u zdravotníků by přišlo v situaci, kdy kapacita bude naplněna na podstatně více procent, než je v tuto chvíli.

Témata:  nemocnice Roman Prymula zdravotnictví koronavirus (coronavirus) COVID-19 Adam Vojtěch (ANO)

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.