Lékaři díky přístroji umí vylepšit stav srdce tak, že je vhodné k transplantaci

Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Celkově loni podle statistik Koordinačního střediska transplantací dostali pacienti 74 nových srdcí, na začátku letošního února na listině čekalo 55 lidí.

"Pravděpodobnost, že se lidé dočkají vhodného dárce je v ČR poměrně velká," řekl dnes novinářům přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Průměrná čekací doba je však zhruba jeden rok, část pacientů se tak nového orgánu nedočká. Kromě IKEM srdce transplantuje také Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.

Lékaři v IKEM jich loni transplantovali 45, pět z nich bylo před operací připojených na přístroj, který umožní až deset hodin udržet srdce v chodu i mimo tělo pacienta. Funguje na principu pneumatické pumpy s oxygenátorem, který krev okysličuje. Na tu je připojený darovaný orgán a následně je směsí krve dárce a dalších roztoků promýván.

Díky tomu a kontinuálnímu sledování stavu napojeného srdce je možné podle Netuky použít i orgány, které by dříve nebylo možné pacientovi transplantovat. Podle vedoucího lékaře programu takzvané ex vivo perfuze srdce IKEM Miroslava Koňaříka jde například o srdce pacientů, kteří museli pro podporu srdeční funkce užívat velké množství léků. "Můžeme ho vyjmout z těla dárce a srdce se může zotavit," vysvětlil.

Posledním pacientem, pro kterého byl přístroj umožňující i delší transport orgánu využitý, je pětiletá holčička, kterou operovali kardiologové ve Fakultní nemocnici v Motole. Dárkyní byla žena ze Slovenska, její srdce bylo připojeno na přístroj téměř šest hodin, cestovalo sanitkami a ze Slovenska letadlem české armády. Po 14 hodinách práce lékaři mohli prohlásit, že transplantace byla úspěšná. Běžný převoz nebijícího srdce při chlazení ledovou tříští nesmí překročit čtyři hodiny, při každé další hodině stoupá riziko selhání o 50 procent.

Netuka na dotaz ČTK uvedl, že kvůli nedostatku orgánů od dětských dárců se někdy používají srdce dospělých. "Abychom tu šanci poskytli většímu počtu dětských čekatelů na transplantaci, tak se zvažují i dospělá srdce u těch nejmenších dospělých dárců, kde potom může takový štěp dobře posloužit i dětskému příjemci," řekl.

Samotný přístroj stojí asi 7,5 milionu korun, nemocnice ho pořídila z peněz od dárců. Pro každé použití je potřeba také jednorázový odběrový set za 1,62 milionu korun hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

Témata:  lékaři,  operace