Miniválka o Kalouska: O co Pirátům vlastně jde?

Kalousek reagoval s grácii sobě vlastní: „Omlouvám se Pirátské straně, že se nám nechce zaniknout. Vážně to nemáme v úmyslu. Pokud ten Váš šašek Jakub Michalek na tom trvá, tak má prostě smůlu. Stejnou, jako desítky jemu podobných tupců.“ Michálek se však nedal zastrašit a v pátek v médiích kontroval, že hlavní brzdou integrace opozice je právě exministr financí.

Do sporu se vložil i bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek, který Kalouskovi vyčetl demolici pravostředového politického spektra. Toho ovšem Kalousek snadno „odpálil“ s tím, že jeho partaj vládla s Babišem. Za oba své zlé muže se postavili předsedové jejich partají – Ivan Bartoš a Markéta Pekarová Adamová. Paní předsedkyně navíc konstatovala, že se Piráti chovají jako „opozice v opozici“.

Nepochybně zcela správný postřeh, a je třeba paní předsedkyni pochválit, že se konečně odvážila říci to, co si ostatní drahně let jen myslí. Přesto tak ostrá půtka mezi opozičníky tu dlouho nebyla. Co za ní stojí? Michálkův úder Topce je postaven na zcela logickém a pragmatickém základě. Stačí se podívat na preference politických stran. Ani ne rok a půl před volbami, i přes kauzy premiéra Andreje Babiše a mohutné demonstrace, preference opozice stagnují. U Pirátů dokonce klesají.

To je pro partaj nepříjemný políček. Předseda Ivan Bartoš sice tvrdí, že Piráti jsou pro voliče ANO druhou jasnou volbou. Zatím to však nevypadá, že by se voliči ANO houfně odkláněli od Babiše, a hnali se k pirátské partaji. A protože Piráti a TOP 09 loví voliče ve stejných vodách – tedy mezi pražskými městskými liberály, a mezi Kalouskem a Michálkem jsou spory časté, úder na tuto strunu byl jen otázkou času. Pokud se chtějí Piráti stát lídry opozice musí zabojovat o každé procento, musí brát ber kde ber.

Pokus uzmout hlasy v opozici se však pirátům nemusí vyplatit. Největším pirátských úspěchem je pražský primátor. Jenže ten stojí na hlasech i TOP 09. Primátor Zdeněk Hřib se stará o všechno možné jen ne o základní komunální politiku, a dává více než velké množství záminek ke svému sesazení. Pokud by se rozkol mezi opozicí prohluboval, mohl by se příště pád Hřiba, kvůli nějakému marginálnímu magistrátnímu hašteření, skutečně podařit. Zda by se Pirátům, vzhledem k primátorově „oblíbenosti“, podařil jeho konec zůročit jejich klasickou výmluvou, že je „obětí starých struktur, kterým šlápli na kuří oko“, je ve hvězdách.

Michálkův úder topce byl značně netaktický, nekolegiální, a především značně dvojsečný. Může se totiž věčně rebelujícím a ostatní napomínajícím Pirátům nepěkně vrátit. Je nabíledni, že příští volby některé strany s největší pravděpodobností jako parlamentní síla nepřežijí. Kandidátů je mezi stranami oscilujícími kolem 5 % více než dost. Je ovšem také otázkou, a zkušenosti z pražského magistrátu varují, zda budou ostatní strany ochotny jít do koalice s někým tak nevyzpytatelným jako jsou Piráti. Spojující faktor, tedy Andrej Babiš, je silný. Ale diskreditaci a nedůstojné hašteření a hádky, které v podobné koalici můžou nastat, chce riskovat jen málokdo.  

Témata:  Česká pirátská strana,  TOP 09,  Jakub Michálek (Pirátská strana),  Miroslav Kalousek,  Pavel Bělobrádek,  Zdeněk Hřib