Nakažení vylučují koronavirus už den před příznaky, zjistili čeští lékaři

Čeští lékaři na webu Státní zdravotního ústavu tak korigují některé informace, které uvádí i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Lékaři vysvětlují, proč je tak obtížné šíření epidemie v populaci zastavit. "Nemoc nemá typické klinické projevy, podle nichž by bylo možné ji aspoň přibližně odlišit od běžných virových infekcí, které jsou v tomto ročním období časté," uvedli.

Světová zdravotnické organizace (WHO) jako příznaky uvádí náhle vzniklou horečku, suchý kašel, dušnost, slabost a bolest ve svalech. "My zdravotníci ale vidíme, že většina nemocných s prokázanou koronavirovou infekcí má jen lehce zvýšenou teplotu a k tomu známky zánětu nosohltanu, čili rýmu, mírné bolesti v krku a někdy i kašel," uvedli, proč nejde často odlišit od běžného nachlazení.

Protože už se infekce šíří i mezi Čechy, kteří nebyli v poslední době někde v zahraničí, musí být lékaři připraveni, že kterýkoliv případ mírné infekce dýchacích cest může být nemoc COVID-19. "Za této situace postupně přestává mít smysl dohledávat epidemiologické souvislosti mezi jednotlivými případy a nalézat kontakty a vykazovat podezřelé jedince do karantény," napsali. Plošná restriktivní opatření jsou tedy podle lékařů na místě. Cílem je zpomalit nástup epidemie tak, aby neprobíhala explozivně a nezahltila zdravotnictví.

"Při zahlcení zdravotnického systému velkým množstvím pacientů s COVID-19 se může stát, že nezbude kapacita na standardní zdravotní péči, protože lidé ani v průběhu pandemie nepřestanou stonat na běžná onemocnění všeho druhu jako jsou úrazy, náhlá chirurgická onemocnění nebo infarkty," sdělili. Závažnost průběhu podle nich souvisí s tím, kolik viru se do organismu dostane.

Koronavirus patří mezi viry poměrně citlivé na vnější vlivy, nesnáší sluneční záření, mráz, horko nebo vyschnutí. Ve vnějším prostředí vydrží podle lékaři z Bulovky jen několik desítek minut, na povrchu předmětů až dva dny. "Na svém povrchu mají koronaviry tukový obal, který je možné zničit pomocí alkoholových rozpouštědel, ale i obyčejného mýdla," napsali.

Do lidského těla se dostává především dýchacími cestami, může ale proniknout i přes oční nebo jinou sliznici. Většina lidé se nakazí jedním ze dvou způsobů - vzduchem prostřednictvím infekčního aerosolu nebo kontaktem. Aerosol vzniká hlavně při kašli a kýchání. "Mikrokapénky obsahující velká množství viru se zpravidla několik minut vznášejí ve vzduchu a poté ulpí na okolních předmětech," uvedli lékaři.

Při kontaktu se přenesou sekrety z nosu, úst, dýchacích cest nebo i slzy nakaženého na předměty. Na kůži rukou vydrží desítky minut, na kapesnících, ale i madlech v dopravních prostředcích, na bankovkách, tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může přežívat několik dnů.

Inkubační doba obvykle trvá pět dnů, může se ale pohybovat mezi dvěma až 14 dny. U mladých a zdravých lidí bývá část bez obtíží nebo s lehce zvýšenu teplotou, kašlem nebo pobolívání v krku. "Naopak u osob starých a nemocných může virus postihnout dolní dýchací cesty a plíce," uvedli. V Číně vážně onemocněli také zdravotníci, kteří pracovali do vyčerpání a byli vystaveni vysokým dávkám viru.

Podle dosavadních zkušeností ne vždy zanechává onemocnění trvalou imunitu, zásadní je zřejmě závažnost průběhu. "Velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k významné tvorbě specifických protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavý. Naopak po středně těžce a těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá," sdělili Machala a Beneš.

Vylučovat virus pravděpodobně nakažený začne den před prvními příznaky a ještě několik dní po jejím skončení, lidé se sníženou imunitou i déle než týden.

Témata:  Fakultní nemocnice Bulovka,  lékaři,  zdraví