Informace získané zpravodajskými službami možná budou moci být používány v trestním řízení jako důkazy. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou dnes schválila vláda. Novináře o schválení materiálu informoval ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Návrh jeho resort předložil spolu s novelou zákona o Policii ČR, jejímž cílem je upravit zastaralá či nedostatečná ustanovení. Materiálem se nyní bude zabývat Sněmovna, kritice ho podrobil poslanec opoziční ODS Marek Benda, podle kterého hrozí vznik nové Státní bezpečnosti (StB).
Použitelnost informací má novela omezit na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šlo jiným způsobem obtížně zjistit. "Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat," stojí v důvodové zprávě. Trestní řízení bude muset být vedeno pro trestný čin, u kterého je možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu.
Nyní mohou zpravodajské služby pouze upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a při prověřování opatřit vlastní důkazy. Využívání informací od zpravodajských služeb omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle kterého takovéto informace nebyly ve smyslu trestního řádu získány zákonným způsobem.
"Jsme přesvědčeni, že postupujeme v rámci tohoto judikátu. Jde o to, aby když v případě nějakého teroristického činu zajistí tajná služba důkazy, aby byly použitelné a nehrozilo, že bez nich tento pachatel odejde od soudu," uvedl Hamáček. Podle něj se u závažných trestných činů už nejednou stalo, že tajné služby informace měly, ale nebyly použitelné u soudu. "Z mého pohledu je to dostatečně vyvážené a jsou tam dostatečné pojistky," řekl.
Ředitel BIS Michal Koudelka označil v červenci v rozhovoru s ČTK novelu umožňující použití informací tajných služeb u soudů za žádoucí. Podle novely by měl být zachován princip, podle kterého zpravodajská služba zváží, zda informace pro účely trestního řízení předá, nebo zda dá přednost ochraně zpravodajské informace.
Šéf sněmovního ústavně právního výboru Benda považuje novelu za nejzásadnější změnu postavení tajných služeb od roku 1989. "Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb - tedy model novodobé StB. Spolupráce mezi zpravodajskými službami a policií dosud fungovala bezproblémově a já nevidím důvod, proč zavedený model měnit," uvedl v tiskové zprávě.
Novela zákona o Policii ČR se zabývá aktualizací některých předpisů, které jsou podle vnitra zastaralé. Upravuje například způsoby, kterými je možné zasáhnout proti bezpilotním systémům, zakotvuje také možnost rozšíření okruhu tzv. chráněných osob. "Zákon se dlouho neměnil a objevují se nové hrozby jako kyberkriminalita nebo riziko využití dronů pro teroristický útok," řekl Hamáček.
Témata: Policie ČR, vláda, Jan Hamáček, Marek Benda
Související
19. listopadu 2024 8:28
15. listopadu 2024 21:09
15. listopadu 2024 14:12
15. listopadu 2024 12:37
14. listopadu 2024 13:26
