Otevření škol v Česku budí vášně. Do věci se rázně vložili ekonomové

Otevření škol podle KoroNERV-20 patří k jedněm z klíčových rozhodnutí, jež bude muset vláda v následujících týdnech učinit. Je přitom nutné brát ohledy nejen na skupiny obyvatel se zdravotními riziky, ale i na rodiny, které jsou opatřeními existenčně dotčeny.

"Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky," uvádí skupina, v níž figurují například sociální ekonomka Mariana Čapková, ekonom Mojmír Hampl či ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.

Podle iniciativy je třeba chránit ohrožené skupiny obyvatel před infekcí stejně jako existenční podmínky lidí, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část. Vláda má proto zveřejnit data o epidemii, na jejichž základě by měly být stanoveny další scénáře možného vývoje a rozhodnutí o karanténních opatřeních.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.

Petice požadující otevření škol až v září, kterou její autoři poslali vládě minulý týden, podle členů KoroNERV-20 nebere v potaz situaci velkého množství rodin, které jsou postiženy nouzovým stavem. Rodiče a opatrovníci dětí z mateřských škol a prvního stupně základních škol se nemohou věnovat své práci, nebo tak mohou činit jen částečně. "Pro mnoho z nich to znamená existenční ohrožení. Za současného stavu nemají reálnou možnost najít provizorní řešení," uvedli. Odkázali i na studii, podle které uzavření škol hraje v kontrole šíření viru minimální roli.

Stát by proto podle iniciativy měl při rozhodování o otevření škol postupovat na základě protestování populace. Měl by také pojmenovat ekonomicky ohrožené rodiny s dětmi a vypočítat dopady opatření například na samoživitele a okamžitě pomoct ohroženým rodinám i formou nepodmíněného příjmu.

Školy by podle KoroNERV-20 mohly začít fungovat také pouze částečně tak, aby provizorium umožnilo chránit starší učitele a současně vyprostit z domácího učení rodiče. Vláda by také měla přijít se scénáři přijímacích zkoušek a maturit bez ohledu na termín otevření škol, přičemž hodnocení nesmí být diskriminační. Zatím platí, že maturity se uskuteční nejdříve po třech týdnech od otevření škol.

Témata:  školství,  Mojmír Hampl,  Exportní garanční a pojišťovací společnosti ,  koronavirus (coronavirus) COVID-19