Ruské velvyslanectví kritizuje záměr pražského magistrátu nevrátit na Staroměstskou radnici pamětní desku připomínající podíl Rudé armády na osvobození Prahy od nacistů v roce 1945. Velvyslanectví to dnes v tiskové zprávě označilo za pokus vymazat z paměti část společných dějin Česka a Ruska.
Pamětní deska byla na Staroměstské radnici od roku 1946. V roce 2017 ji dělníci sundali kvůli rekonstrukci budovy. Nyní desku odborníci restaurují, podle Hřiba by se ale na původní místo už vrátit neměla, primátor považuje za vhodnější dát ji do sbírek Muzea hlavního města Prahy.
"Jsme rozhořčeni rozhodnutím nevracet desku na původní místo. Spatřujeme v tom pokus o vymazání z paměti jedné z nejdůležitějších stránek našich společných dějin," uvedla ruská ambasáda v tiskovém prohlášení.
"Vyzýváme současné vedení Prahy, aby se nedopustilo neprozíravého činu a navrátilo pamětní desku na původní místo, které bylo před 73 lety vybráno Pražany, vděčnými rudoarmějcům a účastníkům Pražského povstání mimo jiné i za to, že z oken Staroměstské radnice už nevlají prapory s hákovými kříži," napsalo velvyslanectví.
"Co se týče důvodu, proč se deska nevrátí na Staroměstskou radnici, spočívají v tom, že je historicky nepřesná. V českém textu je zanedbávána role Pražského povstání," řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti) pro Aktuálně.cz. Server připomíná, že při povstání zemřelo na 3000 lidí a Pražané se při něm opírali i o Ruskou osvobozeneckou armádu, jíž velel Andrej Vlasov. Když Rudá armáda do města dorazila, měla Praha většinu bojů za sebou. Při dalších střetech zemřelo na 40 rudoarmějců.
Podle ruského velvyslanectví podobná vyjádření mají tendenci relativizovat roli Rudé armády. Ambasáda také mluví o snaze glorifikovat "spolupachatele nacistů". Vlasovci za druhé světové války bojovali po boku Němců proti Sovětům, na konci války ale pomohli Prahu zachránit. V bojích o metropoli jich zemřelo kolem 300.
Ruská ambasáda loni kritizovala i odhalení vysvětlujících tabulek u sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6. Koněv v roce 1945 vedl jednotky Rudé armády, které osvobodily Československo, tabulka ale připomíná i jeho roli v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, a v roce 1961, kdy se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. Česká diplomacie si zase v minulosti stěžovala na to, že jsou v Rusku poškozovány hroby českých vojáků a Rusko se k jejich obnově staví negativně.
Témata: Praha, velvyslanectví Ruské federace, Zdeněk Hřib
Související
15. listopadu 2024 15:33
15. listopadu 2024 14:12
14. listopadu 2024 13:26
13. listopadu 2024 16:05
12. listopadu 2024 18:57
8. listopadu 2024 13:15
