reklama

Novela se týkala výpočtu peněžité pomoci v mateřství, která částečně nahrazuje ušlý zisk po dobu mateřské dovolené jednomu z rodičů, který se stará o narozené dítě. Měla zrušit první a druhou redukční hranici pro výpočet vyměřovacího základu pro stanovení dávky, které nyní činí 60 a 30 procent.

TOP 09 změnu vysvětlovala tím, že současný systém znevýhodňuje matky s vyššími příjmy. Naopak podle kritiků předloha dává skoro výhradně přednost principu zásluhovosti a v podstatě by zrušila princip solidarity.

Změna navrhovaná TOP 09 se měla týkat matek, které by měly před nástupem na mateřskou měsíční hrubý příjem nad 33.500 korun. Při příjmu 37.000 se jim mateřská měla zvýšit asi o 1050 korun, při příjmu 47.000 korun zhruba o 3840 korun. Poslanci TOP 09 odhadli dopady změny na rozpočet na 832 milionů korun ročně. Podle ministerstva práce a sociálních věcí by to byla zhruba miliarda.

Lidovec Vít Kaňkovský neúspěšně navrhoval úpravu výpočtu mateřské, která by podle něho neměla tak významné dopady do státního rozpočtu. Mateřská se podle něj měla vypočítávat tak, že do částky první redukční hranice by se počítalo 100 procent, z částky do druhé redukční hranice 90 procent, z částky do třetí redukční hranice 60 procent a k částce nad tuto hranici by se nepřihlíželo.

Mateřská se v Česku vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 70 procent základu příjmu. Poskytuje se 28 týdnů - tedy půl roku, u vícerčat pak 37 týdnů.