Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sjezd KDU-ČSL odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a válečné zločiny

KDU - ČSL
KDU - ČSL
Foto: Martina Černáková / INCORP images

Sjezd KDU-ČSL usnesením odmítl nevyprovokovanou ruskou invazi na Ukrajinu, odsoudil ruské válečné zločiny a shodl se na plné podpoře Ukrajiny i jejího co nejrychlejšího vstupu do Evropské unie. Lidovci také například uložili ministrům KDU-ČSL, aby ve vládě prosazovali urychlení růstu obranných výdajů na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nejpozději v roce 2024.

Členové strany poděkovali všem českým občanům, kteří se jakkoli zapojili do pomoci válkou postiženým občanům Ukrajiny. Sjezd též vyjádřil podporu začleňování dětí ukrajinských uprchlíků do škol a zapojení ukrajinských zdravotníků do českého zdravotního systému.

Na návrh komise pro obranu a bezpečnost se sjezd usnesl na snaze o dosažení výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu nejpozději v roce 2024, zatímco kabinet Petra Fialy (ODS) má v programovém prohlášení termín 2025. Zároveň lidovci chtějí urychlit výstavbu vojenských schopností potřebných pro alianční kolektivní obranu a po vládě žádají, aby schválila novou obrannou strategii.

Sjezd také například uložil lidoveckým ministrům zasazovat se o přípravu samostatného zákona pro komunitní energetiku nebo o hledání alternativních zdrojů zemního plynu a alternativy ruského plynu.

Lidovci dále podporují vládou navrhované zafixování platu učitelů na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy. Ministry za KDU-ČSL žádají o prosazování pravidelné valorizace platby za státní pojištěnce tak, aby od roku 2023 činila minimálně 2000 korun měsíčně. Sjezd také podpořil opatření umožňující rodičům skloubit péči o děti a zaměstnání.

Témata:  KDU-ČSL válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

20. května 2024 21:54

Litva: Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku

Západní spojenci Ukrajiny by měli zrušit omezení na použití zbraní dodaných na Ukrajinu a dopřát Kyjevu více svobody při útocích na cíle v Rusku. V pondělí to během rozhovoru prohlásil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, informuje agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy