reklama

Vyplývá to z výsledků průzkumu názorů na sociální zabezpečení, který v prosinci provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Dotazovalo se 1034 lidí nad 15 let.

Za špatné považují zajištění na stáří tři čtvrtiny lidí, za velmi špatné pak čtvrtina. Víc peněz by do důchodů poslalo 72 procent Čechů a Češek. Podpora bydlení je špatná podle dvou třetin dotázaných. Zdravotnictví a školství naopak pozitivně hodnotí tři pětiny respondentů.

Zajištění při nemoci, úrazu či invaliditě je špatné podle tří pětin lidí. Víc než polovina hodnotí negativně podporu rodin s dětmi, pozitivně ji vnímají dvě pětiny dotázaných. Víc než polovina osob je přesvědčena o tom, že je dobrá pomoc v nezaměstnanosti.

CVVM sleduje názory na sociální politiku, zdravotnictví a vzdělávání od roku 2011. Od té doby se hodnocení všech oblastí zlepšilo. Autoři poukazují na to, že před devíti lety ovlivňovala vnímání ekonomická krize. Za poslední rok se ale zhoršil pohled na školství a zdravotní péči. Zlepšil se naopak na zajištění v nezaměstnanosti, podporu k získání práce a podporu rodin s dětmi.

"Veřejnost by navyšovala na prvním místě starobní důchody, na druhém výdaje na zdravotnictví, na třetím místě výdaje na dopravní infrastrukturu - dálnice, železniční koridory a podobně," uvedlo CVVM. Spíš snížit by se podle dotázaných měla suma pro armádu a na kulturu. U policie a soudů jsou skupiny zastánců a odpůrců přidání vyrovnané. Za poslední rok výrazněji ubylo těch, kteří by do obrany, programů pro nezaměstnané, sociálních dávek, kultury a vzdělávání poslali méně peněz.

Čím hůř hodnotí lidé svou životní úroveň, tím hůř vnímají také zajištění. Lidé s lepší situací by dali víc peněz do zdravotnictví, vzdělání, kultury, zemědělství, životního prostředí a průmyslu či podnikání. Osoby v horší situaci či lidé nad 60 let by naopak přidali na sociální dávky. Větší sumu do důchodů a ochrany životního prostředí by poslaly ženy.