reklama

Andrea Güttlerová z myslivecké jednoty ČTK sdělila, že mezi hlavní důvody nárůstu střetů aut se zvěří patří hlavně zvýšení počtu aut jezdících po českých silnicích. Podle ní je jich v současnosti 2,5násobek počtu, který jezdil před rokem 1989.

Dalším důvodem je nedodržování povolené rychlosti nebo vyšší vegetace u krajnic, přes kterou nejsou zvířata vidět. Za nárůstem ale může být podle ní také vyšší cena vozidel, řidiči pak častěji nehody kvůli pojistkám hlásí dopravní policii.

"Kombinací výše uvedených faktorů narůstá počet srážek se zvěří. Narůstající počet srážek nelze přisuzovat pouze zvyšujícím se stavům spárkaté zvěře," dodala. Myslivci se podle ní snaží často na své náklady a ve svém volném čase příčiny nehod snížit. Často podle ní instalují pachové repelenty nebo odrazky proti zvěři u silnic. Další variantou jsou podle ní ploty podél silnic, což by ale přispělo k dalšímu rozparcelování krajiny.

"Nejvyšší podíl na evidovaných srážkách má srnec obecný (až 74 procent), následovaný prasetem divokým (16 procent). Tyto dva druhy tvoří 90 procent evidovaných srážek, například srážky s vysokou zvěří jsou méně časté. Během kolizí také často hyne zajíc polní, ale tyto srážky nejsou ve většině případů evidovány," upozornila.

Největší výskyt nehod je podle Güttlerové zaznamenaný na jaře a na podzim, u divočáků pak i v zimě. Jednota také upozorňuje, že pokud si řidič nechá sraženou zvěř, dopouští se přečinu pytláctví. "Statistika o počtu nenahlášených nehod v souvislosti se srážkou se zvěří neexistuje. Maso včetně zvěřiny uhynulých zvířat je dle platných předpisů nepoživatelné, tedy pro lidskou spotřebu nezužitkovatelné. Možné případy, kdy se zvěř ponechá na místě, případně je odvezena ke konzumaci, ale nevylučujeme," uzavřela.