Syndrom nezdravých budov. Co lidem hrozí? Situace v Česku je vážná

Vyplývá to ze studie Státního fondu životního prostředí, kterou má ČTK k dispozici.

"Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisejí s budovou, protože po jejím opuštění vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou zejména moderní administrativní budovy," uvedla Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastějším problémem bývá podle studie snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. V konečném důsledku se tím omezuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě.

"Souvisí to s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá. Typickým příkladem problémových budov jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře," doplnila Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle Mathauserové si lidé v takto vadných kancelářích nejvíce stěžují na uměle vytvořené prostředí, protože jsou zvyklí na měnící se podmínky během dne.

"Reagují také na eliminaci přirozených elektrických vlastností upraveného vzduchu, s tím souvisí i velmi častá stížnost na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v řadě z nich chybí," dodala Mathauserová.

Dalšími faktory, které se na syndromu nezdravých budov podílejí, jsou podle ní nedostatečné množství světla, plísně, houby nebo roztoči nebo těkavé organické sloučeniny.

Témata:  zdraví,  kancelář,  Česká republika,  školství