Inkluze nezabrala. Oddělování sociálně znevýhodněných pokračuje

Romové jsou společně s dětmi s poruchami chování či autistického spektra podle analýzy nejhůře přijímanou skupinou u českých rodičů. Poruchy chování ve škole vadí 61 procentům lidí, Romy a autismus vnímá negativně přibližně čtvrtina rodičů. Názor, že Romové a cizinci snižují kvalitu školy, se vyskytuje hlavně u lidí, kteří kladou důraz na množství učiva a známkování.

Odmítavý postoj k Romům a dětem s problémy v chování odráží negativní postoj části veřejnosti k takzvané inkluzi, tedy společnému vzdělávání v běžných školách. Zhruba čtvrtina dotázaných ve studii uvedla, že inkluzivní vzdělávání striktně odmítá. Nejméně přitom rodiče podporují právě začleňování žáků s problémy v chování (šest procent rodičů) a Romů (13 procent).

Více než polovina Čechů by podle analýzy zvažovala přehlášení svého dítěte do jiné třídy, pokud by mezi jeho spolužáky bylo pět Romů či dětí s poruchami učení. V případě dětí s poruchami chování jsou hraniční čtyři žáci, u cizinců je prahem šest žáků a v případě školáků ze sociálně slabých rodin je to deset.

Kolem třetiny lidí si myslí, že společné vzdělávání může pomoct slabým, ale poškodí ostatní, protože se jim učitelé nebudou moct dostatečně věnovat. Kritičtí jsou k inkluzi především lidé s vysokoškolským vzděláním, z nichž se 36 procent domnívá, že začleňování znevýhodněných do běžné výuky nepomůže nikomu. Mezi matkami a otci se základním vzděláním má tento názor 23 procent lidí. Snahy o společné vzdělávání narážejí dle analýzy i na odpor části romských rodičů. Často například chtějí, aby jejich dítě bylo mezi svými příbuznými a kamarády, uvedla agentury.

Dle zprávy úřadu veřejné ochránkyně práv z minulého roku je v ČR 77 základních škol, kde romští žáci tvoří víc než polovinu všech žáků, a na dalších 58 školách víc než třetinu. Celkem 12 základních škol v ČR pak podle statistik ministerstva školství navštěvují pouze Romové. Podle agentury tak zatím není viditelný posun v uplatňování opatření proti segregaci, která ČR přijala v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jenž v roce 2007 odsoudil Česko za diskriminaci romských dětí ve vzdělávání.

Vyloučení sociálně znevýhodněných žáků ve školství zhoršuje to, že rodiče mají možnost volby školy, uvedli autoři analýzy. Jinou než spádovou jich volí celkem 21 procent. Častěji jde o vzdělanější rodiče, kteří upřednostňují školu s kvalitní výukou. Naopak segregované školy mají špatnou reputaci. Když tedy ve škole roste počet sociálně znevýhodněných, přibývá postupně i rodičů, kteří své dítě raději přihlásí jinam. Dle autorů analýzy by proto ke zlepšení mohla přispět mimo jiné úprava systému spádových obvodů škol.

Témata:  školství,  studenti,  romové,  vzdělání,  děti,  učitelé