Velká volební reforma v Česku: Tyto změny mají platit už od roku 2021

Návrh zákona poslal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) do připomínkového řízení, první změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například ve volbě nového prezidenta v roce 2023. Na reformu volebních zákonů dnes upozornily Právo a E15.

Návrh, na rozdíl od předchozích pokusů o sjednocení různých typů voleb v jednom kodexu, upravuje pouze administrativní část agendy. "Otevření všech částí volebního práva by znamenalo otevření diskusí, jež by ustrnuly v dohadech o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování na úkor svižného řešení méně zapeklitých partií administrativní části volebního práva," vysvětlují autoři návrhu, proč se zaměřili pouze na správu voleb.

K zjednodušení přípravy voleb by měla vést elektronizace volebního procesu včetně zavedení elektronického seznamu voličů, registru kandidátních listin a registru okrskových volebních komisí. S korespondenčním hlasováním počítá předpis, který chce Hamáček představit na tiskové konferenci v pátek, pouze pro hlasování ze zahraničí. Návrh pracuje také s možností vyzkoušet ve volbách roku 2021 v některých okrscích strojové sčítání hlasů.

"Účinnost zákona bude značnou měrou předurčena načasováním spuštění podstatné novinky - informačního systému správy voleb. Časová náročnost vybudování nového informačního systému si vyžádá postupný náběh účinnosti. V plném rozsahu se zákon bude vztahovat na volby až v roce 2022. S dřívější účinností se naopak počítá například u korespondenčního hlasování - rok 2021 ve volbách do Poslanecké sněmovny," uvádí předloha.

Jednou z nejviditelnějších má být omezení termínu otevření volebních místností pouze na pátek, a to od 7:00 do 22:00. To lze podle návrhu připravit také už na rok 2021. Výpadek jednoho volebního dne autoři návrhu kompenzují zavedením možnosti hlasovat v předstihu v pondělí a ve středu týdne, v němž se uskuteční volby, a to v každém dni alespoň v průběhu dvou hodin určených k tomu obecním úřadem. Voliči by v předstihu chodili volit do zvláštní volební schránky na obecním úřadu. Využil by se princip dvou obálek obdobně jako u korespondenčního hlasování. Práce okrskové volební komise s hlasy odevzdanými v předstihu by byla podobná práci zvláštní okrskové komise při korespondenčním hlasování v zahraničí.

V den voleb - v pátek - by celková doba hlasování, počítáno na hodiny, byla ještě o jednu hodinu delší než v současném dvoudenním hlasování. Nesníží se proto náklady na odměny členů okrskových volebních komisí. Naopak úspory by mělo přinést zrušení doručování volebních lístků do domácností. "Informovanost voličů zajistí distribuce přehledů volebních stran do domácností. Tyto materiály v rozsahu jednoho listu novinového formátu budou obsahovat informace o konání voleb, způsobu hlasování a o kandidujících subjektech a nebudou se doručovat v obálkách. Informace o volbách a kandidátech si voliči mohou opatřit též na internetu," uvádí důvodová zpráva s tím, že kvůli složitosti systému musí zůstat zachováno doručování lístků u voleb do zastupitelstev obcí. Poprvé by se hlasovací lístky nedoručovaly do domácností ve volbách vyhlášených v roce 2023.

Nově by po schválení zákona mělo být možné díky jednotnému seznamu voličů požádat o voličský průkaz na portálu občana, písemně nebo osobně u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu a určit si úřad, kde si žadatel průkaz vyzvedne nebo který ho žadateli zašle. Zákon má také zavést možnost jednorázové změny příslušnosti k volebnímu okrsku. Obcím norma umožní úpravu volebních okrsků.

Témata:  volby,  Jan Hamáček,  Ministerstvo vnitra České republiky,  Česká republika