Zeman a poslanci ANO narazili. Lex Babiš platí, potvrdil Ústavní soud

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. "Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu.

V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů. Soudci poukázali i na to, že srovnatelnou právní úpravu střetu zájmů veřejných funkcionářů má řada dalších států. V pojetí se sice liší, ale jinak Česko není žádnou výjimkou.

Soudce zpravodaj Jan Filip zároveň v závěru odůvodnění řekl, že zákon byl přijat způsobem, který je na "hranici akceptovatelného". Poukázal tak na způsob, jak se o novele a pozměňovacích návrzích chaoticky diskutovalo ve Sněmovně.

Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení kritizoval.

Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali také údajně zmatečný legislativní proces a nepřiměřené, místy absurdní dopady právní úpravy. Zdůraznili i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.

Otázkou, jestli Babiš není nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.

Odlišná stanoviska k dnešnímu nálezu zaujali soudci Radovan Suchánek, Jaroslav Fenyk a Josef Fiala. Zůstali však v menšině. Za účastníky řízení přišel vyslechnout vyhlášení nálezu jen Michael Bartončík, advokát skupiny poslanců. Novinářům řekl, že je zklamaný, ale že nález je nutné respektovat.

Témata:  Ústavní soud ČR,  Andrej Babiš,  zákony,  Miloš Zeman,  Hnutí ANO