Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zeman je proti odchodu sil NATO z Afghánistánu. Zkritizoval Milion chvilek a Kisku

Miloš Zeman, prezident ČR
Miloš Zeman, prezident ČR
Foto: Česká televize

Český prezident Miloš Zeman nesouhlasí s odchodem sil Severoatlantické aliance z Afghánistánu. Obává se totiž, že radikální hnutí Tálibán po stažení NATO svrhne afghánskou vládu a vytvoří nové teroristické centrum, financované narkomafiemi, jako tomu bylo před americkou invazí do asijské země v roce 2001. Prezident to uvedl v rozhovoru pro slovenský list Pravda.

"Považuji proto odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi," uvedl Zeman. Připomněl, že své výhrady vyjádřil už na londýnském summitu NATO, a dal najevo, že dohodu s Tálibánem pokládá za projev negativní stránky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zeman v rozsáhlém interview také vyčetl bývalému slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, že nezná dějiny, resp. rozdíl mezi nacismem a fašismem. "Kdybych měl pojmenovat, co je skutečně extremismus, a ne jen politická nálepka, tak (...) bych řekl, že je to uctívání spojenectví s nacistickým Německem či souhlas s deportacemi desítek tisíc spoluobčanů do Auschwitzu (nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi - pozn. ČTK). Říkám tomu neonacismus," poznamenal s tím, že o to míval s Kiskou spory. "Nazýval to fašismus. Říkal jsem mu: Andreji, neznáš dějiny. Fašismus je zvláštní směr v Itálii, který nebyl antisemitský. Čili lidé, o nichž jsem se zmínil, nejsou fašisté, ale neonacisté."

Český prezident také uvedl, že nemá nic proti "selektivnímu rozšiřování" Evropské unie, například o Srbsko, protože "je to rozumná země, která nepodléhá nátlaku velmocí a kráčí vlastní cestou, protože dějiny Srbska jsou dějinami hrdosti, nepoddajnosti". Naopak ohledně možnosti přijetí Ukrajiny do EU prezident prohlásil, že "o Ukrajině se říká, že její životní úroveň, měřená reálnými mzdami, se nachází někde na úrovni Bangladéše". A tak kdyby měla dostávat dotace z EU, "znamenalo by to, že všechny peníze by šly do Kyjeva". A vzhledem ke korupci "nikdy nebude jistota, že přijdou k těm, komu mají patřit, ale naopak skončí v kapsách oligarchů".

Zeman v interview uvedl, že velmi pravděpodobně pojede na květnové oslavy do Moskvy. Má tam dohodnuté i "bilaterální jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, na kterém mu řeknu, že ruskému ministerstvo zahraničních věcí není nic do toho, jaké památné dny si Česká republika připomíná". Prezident pokládá za nenormální, aby mu někdo zakazoval vzpomenout na 21. srpen 1968. Ze stejného důvodu by uvítal, aby se dalším památným dnem stal 15. březen 1939. "Protože okupace jako okupace. V prvním případě nacistická, ve druhém sovětská," dodal.

Milion chvilek pro demokracii Zeman označil za hnutí, které vyčerpalo svůj potenciál, pokud vůbec nějaký mělo. "Tito takzvaní aktivisté nemají do toho co mluvit. Ministry navrhuje premiér a já jmenuji členy vlády," poznamenal o protestech proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. "Milion chvilek žádal od předsedy vlády, aby podal demisi. Jenže já jmenuji premiérem toho, kdo vyhrál volby, a ne někoho, kdo kritizuje a vykřikuje na náměstích. (...) Opravdu chceme, aby křiklouni rozhodovali o funkcích v státu?" dodal.

Premiéra Andreje Babiše pokládá Zeman za úspěšného podnikatele, který vybudoval koncern Agrofert, a také za úspěšného politika, který založil hnutí ANO a vyhrává volby. "Soukromě dodávám, že Babiše pokládám nejen za svého přítele, ale především za druhého nejúspěšnějšího premiéra po listopadové sametové revoluci. Prvním jsem byl, samozřejmě, já," řekl Zeman.

Témata:  Miloš Zeman prezident ČR Andrej Kiska NATO (Severoatlantická aliance) Milion chvilek pro demokracii Slovensko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 16:03

USA zavádí nové sankce proti Rusku. Pocítí je celá Evropa

Spojené státy zavádějí nové sankce vůči Moskvě, které mohou výrazně ovlivnit evropské zákazníky platící za ruský plyn, destabilizovat ruský devizový trh a posílit závislost Ruska na Číně. Na tyto dopady upozorňují ruští ekonomové, píše server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy