Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl dnes na serveru Blesk.cz. Požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil. Zeman naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě.
"Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál," řekl Zeman. Za další důvod toho, že do Číny nepojede, označil to, že v zemi byl jako prezident už pětkrát a nyní je podle něj řada na někom dalším.
Zeman také chápe, že Čínu mohou iritovat kroky pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který usiloval o vypovězení ustanovení o politice jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, nebo předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS), který plánuje cestu na Tchaj-wan. Pokud se Kuberova cesta uskuteční, podle Zemana to určitě poškodí české ekonomické vztahy s Čínou.
Při návštěvě Ruska si chce Zeman stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který loni koncem roku publikoval článek kritizující zavedení památného dne 21. srpna v Česku a žádal Prahu o udělání tlusté čáry za minulostí.
Připomněl, že při jeho předchozí návštěvě Ruska vyšel v jednom tamním časopisu článek oslavující vojáky účastnící se invaze do Československa, následně si stěžoval u premiéra Dmitrije Medveděva a autor článku byl propuštěn. "Tak bych asi s dobrotou mně vlastní navrhoval, aby ten - nevěřím, že by to byl přímo ruský ministr zahraničí (Sergej) Lavrov, ale nějaký úředník, který se dopustil tohoto diplomatického faux pas - tak aby opustil svou funkci na ruském ministerstvu zahraničí," řekl Zeman.
Pokud si to ruská strana bude přát, je Zeman připraven hovořit i o plánovaném pomníku takzvaným vlasovcům v pražských Řeporyjích, kvůli němuž vyjádřila ruská diplomacie pobouření. Podle Zemana by se vlasovcům neměly stavět podmínky, protože jeden jejich dobrý čin nemůže vyvážit řadu špatných, jichž se dopustili během druhé světové války.
Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA). S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Zemřelo jich při tom zhruba 300.
Témata: Miloš Zeman, prezident ČR, Čína, Rusko, okupace 1968
Související
28. října 2024 16:46
12. října 2024 4:30
11. října 2024 15:47
2. října 2024 12:34
30. září 2024 11:40
29. září 2024 15:55
