Česko se pojede ztrapnit? Po loňském triumfu na Eurovizi opět vyhoříme

Hana Barbara, Tomáš Boček, Andrea Holá, zpěvačka Pam Rabbit, skupina Lake Malawi v čele s Albertem Černým, Barbora Mochowa, Jakub Ondra a Jara Vymer. To jsou jména osmi finalistů, kteří bojují o hlasy veřejnosti, aby mohli Českou republiku zastupovat na letošním ročníku populární pěvecké soutěže Eurovize.

Že vám nic neříkají? Nejste sami. Převážnou většinu z nich totiž nikdo nezná. Do soutěže se v mnoha případech přihlásili sami a například na YouTube mají méně odběratelů, než neúspěšní adolescentní hráči počítačových her.

Barbara jich má zhruba 280, Boček asi 2000, Pam Rabbit necelou pětistovku a Jara Vymer dokonce pouhých 66. Ostatní na tom nejsou o moc lépe. Máme-li brát YouTube jakožto domovskou platformu pro profesionální i amatérský hudební průmysl, pak čísla hovoří za vše.

Nejlepší startovací pozici má pravděpodobně skupina Lake Malawi, která vznikla po rozpadu Charlie Straight. Ačkoliv ani ona netrhá příčky hitparád, dalo by se o ní alespoň prohlásit, že je známější.

Na YouTube lze ale pozorovat i jiné věci než čísla. Na oficiálním kanálu Eurovision Song Contest bylo zveřejněno video se všemi zástupci Česka. Komentáře, které pocházejí od lidí z celého světa, hovoří za vše. Těch pochvalných je tam jako šafránu, řada lidí naopak volá po tom, aby se vrátil Mikolas Josef.

Velká část diskutujících má ale prakticky jeden a ten samý názor. Letošní výběr, který má na starosti Česká televize a její odborná porota, je zoufalý, a Česko s ním nemá šanci uspět. Nic na tom nezmění ani fakt, že reprezentanta vybírá z osmi finalistů veřejnost. Není totiž z čeho vybírat.

Česká hudební scéna trpí dvěma zásadními neduhy. Neumí se poučit z vlastních chyb a neumí se inspirovat u zahraniční konkurence. O prvním případu svědčí například fakt, že jedna ze soutěžících se pokouší prorazit s písní nazpívanou v češtině.

Historie ukázala, že je to opravdu špatný nápad. Skupina Kabát možná patří v malé české kotlině k těm úspěšným, na poli celosvětového srovnání ale totálně vyhořela. A to, že na Eurovizi zpívala v českém jazyce, jí rozhodně nepomohlo. Čeština totiž zní v uších mnoha cizinců příšerně, na rozdíl třeba od portugalštiny, s níž předloni zabodoval Salvador Sobral.

Druhý neduh vyplývá z nepochopení podstaty celé soutěže. Eurovize se sice proklamuje jako soutěž amatérských zpěváků, ti ale předvádí naprosto famózní show na profesionální úrovni. V opačném případě by se takoví vítězové jako ABBA, Celine Dion, Loreen, Lordi, Ruslana, nebo Tatu nestali celosvětově uznávanými hvězdami. 

Jen těžko si lze představit, že by se v jejich stopách měl vydat někdo z letošních finalistů. Zatímco okolní státy se neštítí do soutěže poslat zpěváky či kapely, které na domácí půdě bodují, jako byla předloňská zástupkyně Belgie Blanche nebo ukrajinská nesmírně populární Verka Serduchka, Česko posílá doslova umělce z ulice.

Bývá dobrým zvykem posílat do Eurovize účastníky místních pěveckých soutěží, kupříkladu Hlasu nebo SuperStar, tato metoda se ale České republice nikdy neosvědčila. Porota tak zřejmě usoudila, že po loňském úspěchu "zpěváka z ulice" bude ideální postupovat letos stejně. Očividně ale nevzala v potaz, že toto označení bylo v případě Mikolase Josefa jen mediální nálepkou, neboť ve skutečnosti se zpěvák v zahraničí proslavil už před lety a hudebním talentem oplývá celá jeho rodina.

Bylo by rovněž bláhové očekávat, že by se Česko mohlo pokusit o nějakou kontroverzi, jako například Conchita Wurst, respektive její představitel Thomas Neuwirth, který soutěž v roce 2014 za velkého ohlasu vyhrál. Pravda, jeho alterego se sice nevyhnulo kritice, a stejně na tom byla již zmíněná Verka Serduchka, respektive její představitel, ukrajinský zpěvák Andrij Mychajlovyč Danylko, který skončil v roce 2007 na druhém místě, o popularitu ale rozhodně nouzi nemají.

Eurovize se od svého vzniku v roce 1956 změnila k nepoznání. V původně evropské soutěže debutují i takové země jako Austrálie nebo Izrael, amatérské zpěváky vystřídaly národní hvězdy, a soutěž se nevyhýbá ani politickým vlivům. Přesto jde o jedinečnou událost, která má miliony fanoušků po celém světě, a ukazuje, jak je která země po hudební stránce vyspělá. Česká republika ale zatím ve většině případů totálně propadla, a jak lze z internetových diskuzí vysledovat už nyní, letos tomu nebude jinak. Odraz tuzemské pěvecké kultury tak na Eurovizi nepřinese Česku pravděpodobně nic jiného, než další mezinárodní ostudu.

Témata:  Eurovize