Blíží se znovu diktatura? Dcera příslušníka SS pronáší temné varování

Müllerová sama má zkušenost s diktaturou na vlastní kůži. V Rumunsku, v době vlády diktátora Nicolaeho Ceaușescua, se musela vypořádat s nátlakem tajné policie, aby donášela. To ve svých 26letech odmítla. „Toho agenta to vytočilo tak, že mrskl vázou s květinami o stěnu mé kanceláře. S odmítnutím vůbec nepočítal,“ podělila se o hrůzný zážitek s Novinkami.cz Podle ní nejhorší bylo, že navzdory jejímu odmítnutí policie stejně dále šířila lži, že je udavačkou. To vedlo k její sociální izolaci.

Její osobní vztah k diktatuře je dán i její rodinnou historií. Její otec jako mladík sloužil u nacistických jednotek  SS. „ Otcův vstup do SS byl pro mě obrovským varováním. Vyčítala jsem mu, jak mohl slepě následovat vůdce, největšího zločince století. Zároveň jsem si už tehdy uvědomovala, že sama žiji v diktatuře. A tak se mi rozleželo v hlavě, že pokud se s tou diktaturou smířím, zachovám se stejně jako kdysi otec," vysvětlila Müllerová Českému rozhlasu.

Spisovatelka varuje, že se příznaky diktatury ve východní Evropě opětovně vrací zpět. „ V roce 1989 jsem si mysleli, že demokracii máme garantovanou, že svoboda bude jen posilovat. Bylo nemyslitelné, aby se vývoj obrátil zase zpět. To je velké zklamání. Stejná situace je v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, České republice a všude se dějí podobné věci nezávisle na sobě. To mě rozčiluje,“ sdělila České televizi.

Podle ní je problémem východní Evropy, že většina post-komunistických států začíná zapomínat na svoji dějinnou zkušenost z života v diktatuře. Místní vlády se navíc začínají znepokojivě přibližovat těm diktátorským. „ Zapomínají například, že komunistické režimy produkovaly tisíce uprchlíků. Politicky pronásledovaní lidé utíkali ze zemí východní Evropy na Západ, bylo jich opravdu mnoho. Stejné země dnes ale odmítají uprchlíky přijmout, i když jsou to Syřané prchající před válkou,“ vyčítá post-komunistických zemím jejich přístup k migraci.

Přijde jí „odporné“, že tyto státy nechávají v sobě bujet korupci, přimykají se k novým diktátorských režimům typu Ruska či Číny a zároveň útočí na Evropskou unii. „ Bývalí funkcionáři tajné policie mohou obsazovat důležité státní funkce a bezskrupulózně se obohacovat. V Rumunsku se dokonce mluví o legalizaci korupce. To už je skutečně jak z nějaké banánové republiky! Ve stejnou dobu tu lidé útočí na Evropskou unii, jedinou demokratickou alianci široko daleko, a touží po objetí ze strany čínské diktatury či Putinova náboženského autoritářství. Jako by ztratili paměť. Přijde mi to odporné,“ sdělila v rozhovoru pro Novinky.cz s tím, že nevidí naději, že by se to mohlo v dohledné době zlepšit.

Müllerová v roce 1987 s manželem emigrovala z Rumunska do Berlína, kde dodnes žije.  V roce 2009 obdržela Nobelovu cenu za literaturu. Poté zde začaly vycházet její knihy. Při příležitosti knihy Liška lovec o posledních dnech diktátorského režimu Nicolaea Causesca zavítala na knižní veletrh Svět knihy.

Témata:  Rumunsko,  migrace,  Herta Müllerová