Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Září bylo nadprůměrně teplé, největší teplo bylo na východě země

Podzimní příroda, ilustrační fotografie
Podzimní příroda, ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Letošní září bylo v Česku druhé nejteplejší od roku 1961. Průměrná teplota vzduchu činila 15,8 stupně Celsia, a za rekordním zářím roku 1999 zaostala o pouhé dvě desetiny stupně.

"Průměrná denní teplota vzduchu na území ČR se v prvních dvou dekádách měsíce pohybovala většinou vysoce nad hodnotami normálu," zhodnotili letošní září meteorologové. Neobvykle horko bylo zejména mezi 8. a 16. zářím, kdy teplota vzduchu místy překračovala 30 stupňů Celsia.

Celkově bylo letošní září o tři stupně teplejší, než činí normál z let 1961 až 1990. Také průměrná délka slunečního svitu letos činila 136 procent dlouhodobého průměru.

Více se ohřáli lidé na východě republiky. Průměr teplot pro Moravu a Slezsko činil 15,9 stupně Celsia, zatímco v Čechách bylo o dvě desetiny stupně chladněji. Nejvyšší teplotu přesto naměřili ve středočeské Řeži, kde 12. září vyšplhala ručička teploměru až na 33,2 stupně Celsia.

Jistě se najdou mnozí, kteří se už nyní těší, až zase vytáhnou lyže či snowboardy. V České republice už sice trocha sněhu (do 30 cm) na hřebenech Krkonoš, Jeseníků, Beskyd a Krušných hor leží, ale na lyžování to zatím nestačí, uvedl meteocentrum.cz.

Kdo se tedy sportování tohoto typu nemůže dočkat, musí vyrazit za sněhem do Alp. I tam je pochopitelně v provozu jen hrstka středisek, ale pro netrpělivé to dozajista postačí. Konkrétně se dá lyžovat v Itálii ve dvou střediscích v oblasti Bolzano, ve Švýcarsku ve středisku Zermatt/Breuil-Cervinia/Valtournenche – Matterhorn a dále v několika lyžařských centrech v Rakousku.

Témata:  počasí podzim

Související

Aktuálně se děje

29. ledna 2025 16:59

Putinova válka žene Rusko do vážné krize

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží prezentovat svou zemi jako ekonomicky silnou a odolnou vůči západním sankcím. Přesto realita ukazuje, že ruská ekonomika čelí stagflaci – kombinaci vysoké inflace a minimálního hospodářského růstu. Putinova válka proti Ukrajině přinesla nejen rostoucí ceny, ale i kritický nedostatek pracovních sil, protože mnoho lidí bylo mobilizováno, zabito nebo uprchlo ze země, napsal server Project Syndicate.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy