Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Předchůdci člověka se pářili s tajemným druhem. Jejich potomci žijí dodnes

Anthropos - Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci:
Anthropos - Expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu je tvořena 3 základními celky na jejichž tvorbě se podíleli naši přední vědečtí odborníci: "Morava lovců a sběračů" a "Nejstarší umění Evropy" (autor scénáře M. Oliva) a "Paleolitické technologie" (autoři Z. a P. Nerudovi).
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Lidé – homo sapiens – jsou jen jedním z mnoha druhů hominidů. Mezi další patří třeba neandrtálci nebo denisované. A i když řada těchto druhů fakticky zanikla, nová studie naznačuje, že naši ranní předkové se rozmnožovali s celou řadou raných homininových druhů.

Omer Gokcumen, odborný asistent katedry biologických věd na univerzitě v Buffalu uvádí: „Zdá se, že křížení mezi různými ranými homininovými druhy není výjimkou, je to norma.“

Vědec testoval DNA lidí žijících v subsaharské Africe a našel geny, které se „velice liší od genů, které se nacházejí u jiných moderních lidí". Tvrdí proto, že tyto geny jsou pravděpodobně pozůstatkem mezidruhové reprodukce s dosud neznámým homininem, ke které došlo před 150 000 lety.

„Na základě naší analýzy je nejpravděpodobnějším vysvětlením této extrémní variace archaická introze - zavedení genetického materiálu 'tajemného' druhu starověkých homininů,“ cituje Gokcumena server News.com.au.

Tento neznámý příbuzný by podle něj mohl být součástí druhu, který už byl objeven, například nějakého poddruhu Homo erectus, nebo neobjevený hominin. „Říkáme tomu druhu 'tajemný' druh, protože nemáme žádné fosilie,“ doplnil.

Vědci přitom vycházeli z DNA ve slinách. „Náš výzkum vystihl vývoj důležitého proteinu mucinu nazvaného MUC7, který se nachází ve slinách. Když jsme se podívali na historii genu, který kóduje bílkovinu, vidíme v dnešních subsaharských populacích přítomnost archaické příměsi,“ uvádí ve zprávě.

Tato subsaharská varianta MUC7 byla natolik výrazná, že neandertálské a denisovanské geny se s ní shodovaly lépe než ostatní moderní lidé po celém světě. Protein sám byl objeven v předchozí studii a pravděpodobně měl pro lidi důležitý význam. Zdá se, že ovlivňuje složení skupin bakterií v ústech.

Důkazem toho jsou analýzy biologických vzorků od 130 lidí, které zjistily, že různé verze genu MUC7 jsou silně spojeny s různými složením ústního mikrobiomu. Stefan Ruhl, profesor orální biologie na vysoké škole dentální medicíny, dodává: „Předpokládá se, že protein MUC7 zvyšuje schopnost slin vázat se na mikroby, což je důležitý úkol, který může pomoci předcházet onemocněním tak, že odstraní nežádoucí bakterie nebo jiné patogeny z úst."

Témata:  Člověk vzpřímený (Homo erectus) historie pravěk

Aktuálně se děje

20. května 2024 18:44

19. května 2024 19:03

Pellegrini připustil, že na kulatý stůl politických stran nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Hráči České republiky slaví po skórování v zápase předkola skupiny A mezi Norskem a Českou republikou na Mistrovství světa v ledním hokeji IIHF 2024 v Praze (Česká republika, 11. května 2024).

MS v hokeji 2024: Češi dramaticky otočili zápas a porazili norský tým

Druhý těžký zápas ve dvou dnech museli čeští hokejisté sehrát na úvod domácího světového šampionátu. Zatímco páteční duel s Finskem gól ze hry navzdory skvělému hokeji nenabídl a rozhodnout tak musely až samostatné nájezdy, kdy ten rozhodující proměnil kapitán Roman Červenka, v sobotním duelu s Norskem padlo hned devět branek. Tento zápas ale pro Čechy nezačal nejlépe a to i přes to, že Červenka ve svém 200. zápase za národní tým otevřel skóre. Norové totiž ještě v první třetině otočili na 3:1 a Češi se dlouho následně snažili o vyrovnání. To se podařilo v bojovné druhé třetině a až ve třetí třetině se jim podařilo otočit stav zpátky na svou stranu. Zásluhou Stránského, Hájka a Paláta tak nakonec došli k výhře 6:3.