Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kam až dokážeme zajít? Lidské tělo dnes umíme vylepšit i změnit

Lékaři
Lékaři
Foto: Pixabay

Pokroky moderní medicíny dnes umožňují výměnu velké části lidských orgánů, ať už srdce, plic, jater, slinivky, anebo třeba kůže. K nejnovějším úspěchům patří dokonce transplantace dělohy, jedná se však o ojedinělé zákroky. Existují však i takové, které se dnes již provádějí běžně. Lékaři díky nim mohou vylepšit zrak, sluch nebo třeba pohyblivost svých pacientů. O jaké „součástky“ se jedná a proč je potřebujeme?

Umělé klouby

Nošení nevhodné obuvi, přetěžování nebo jednostranná zátěž snižují přirozenou pohyblivost. První příznaky obtíží se většinou projeví na nosných kloubech – kolenních a kyčelních, které jsou nejvíce zatěžovány, protože přenášejí celou váhu těla.

„Zničené klouby se nahrazují umělými implantáty, takzvanými endoprotézami, které obnovují funkci u kyčelních, kolenních, ramenních, loketních, zápěstních i prstových kloubů. Dnešní medicína dokáže pacientům vrátit pohyb také vkládáním velmi drobných implantátů do kloubů,“ říká MUDr. Jan Novotný z ortopedické ambulance v Ústí nad Labem.

„Brýle“ v očích

Zhruba každý desátý Čech má problémy se zrakem, a to především s poklesem akomodační schopnosti oka, tedy schopností vidět ostře předměty v různých vzdálenostech. Vedle korekce očních vad pomocí laseru se proto trendem stala implantace nitroočních čoček z hydrofobního akrylátu.

„Umělé nitrooční čočky umožňují řešení vysoké krátkozrakosti a dalekozrakosti. Hydrofobní akrylát je měkký a poddajný, chová se v oku naprosto přirozeně a zajistí, že čočka zůstane dlouhodobě čirá a nemění svůj tvar. Navíc nenasává usazeniny z nitrooční tekutiny, ale naopak vodu odpuzuje. Žlutý filtr chrání oko jak před UV zářením, tak před škodlivým modrým zářením, které může poškozovat sítnici, přitom neovlivňuje barevné vidění,“ vysvětluje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.

Bioelektronické ucho

Sluch v plném rozsahu zatím nelze pomocí technologií zcela nahradit. Alternativou k naslouchacím pomůckám jsou však od 80. let minulého století tzv. kochleární implantáty, tedy protézy pro částečnou nebo úplnou náhradu řetězce středoušních kůstek. Skládají se z přijímače umístěného ve skalní kosti a jemného svazku elektrod zavedených do hlemýždě. Vnější část tvoří zvukový procesor.

Kochleární implantáty jsou vhodné jak pro děti, tak dospělé i seniory. Nadějí pro neslyšící je podle amerických vědců implantát nové generace, který by se měl umisťovat přímo do sluchového nervu v uchu.

Keramické zuby

Konzumace velmi studených nebo naopak horkých nápojů či pokrmů, výkyvy v kyselosti a zásaditosti, vysoká mechanická zátěž – to vše výrazně ovlivňuje životnost zubů i zubních náhrad. Moderní protetické rekonstrukce kladou důraz na mechanickou odolnost a biologické působení a disponují vlastnostmi, které se nejvíce podobají přirozeným tkáním ústní dutiny. Nové materiály jsou často do stomatologické praxe zaváděny z leteckého průmyslu.

„Trendem moderní protetiky jsou celokeramické fixní zubní náhrady. Tyto systémy věrně napodobují přirozené zubní tkáně, jsou estetické a zajišťují mechanickou odolnost při žvýkání,“ říká MUDr. Jaroslava Havelková z privátní stomatologické praxe v Teplicích. Nejefektivnější ochranou vlastního chrupu je ale samozřejmě vždy dostatečná prevence.

Témata:  zdraví život zubaři lékaři

Aktuálně se děje

19. května 2024 15:19

Rusové po útoku ukrajinských dronů zastavili provoz ropné rafinerie

Rusové museli v neděli po masivním dronovém útoku pozastavit provoz ropné rafinérie ve Slavjansku v Krasnodarské oblasti na jihu země. Obě strany konfliktu v noci podnikly vzdušné údery proti nepříteli. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Hráči České republiky slaví po skórování v zápase předkola skupiny A mezi Norskem a Českou republikou na Mistrovství světa v ledním hokeji IIHF 2024 v Praze (Česká republika, 11. května 2024).

MS v hokeji 2024: Češi dramaticky otočili zápas a porazili norský tým

Druhý těžký zápas ve dvou dnech museli čeští hokejisté sehrát na úvod domácího světového šampionátu. Zatímco páteční duel s Finskem gól ze hry navzdory skvělému hokeji nenabídl a rozhodnout tak musely až samostatné nájezdy, kdy ten rozhodující proměnil kapitán Roman Červenka, v sobotním duelu s Norskem padlo hned devět branek. Tento zápas ale pro Čechy nezačal nejlépe a to i přes to, že Červenka ve svém 200. zápase za národní tým otevřel skóre. Norové totiž ještě v první třetině otočili na 3:1 a Češi se dlouho následně snažili o vyrovnání. To se podařilo v bojovné druhé třetině a až ve třetí třetině se jim podařilo otočit stav zpátky na svou stranu. Zásluhou Stránského, Hájka a Paláta tak nakonec došli k výhře 6:3.