Harvardští vědci strávili 75 let studováním štěstí. Co za ta léta vlastně vybádali?

Nabízí se hned několik otázek. Je vůbec možné změřit štěstí? Jak je možné empiricky říci, co dělá jednu konkrétní osobu v životě šťastnou? Právě to se pokoušejí odborníci po celá desetiletí odhalit. Vědci na Harvardu teď možná nalezli odpověď.

Před 75 lety byl na na lékařské fakultě na Harvardu založen projekt nesoucí název Studium vývoje dospělých, který hned od svého počátku provádí nejdelší studií o štěstí člověka, uvádí server Independent.

Tito vědci byli pověřeni neobvyklým úkolem – měli zjistit, co zlepšuje blaho jednotlivce. A proč je to tak zvláštní? Většina studií se totiž zabývala spíše tím, co lidské blaho zhoršuje.

Během oněch 75 let sledovali experti životy 724 mužů, kterých se každoročně ptali, jak se vyrovnávají s každodenními věcmi v jejich životě. Dnes je stále na živu 60 z nich. Tito muži se stále studie účastní.

Testovaní muži pocházeli ze dvou různých skupin. Jednou z nich byli studenti druhého ročníku na Harvardu v roce 1938, tedy ročníku, kdy studie poprvé začala. Do druhé patřily děti z jedné z nejchudších oblastí Bostonu, kteří žili ve velmi ubohém prostředí.

Aby získali informace o jejich životě, vědci jednotlivým účastníkům výzkumu zasílali dotazníky, naskenovali jejich mozky, odebírali krevní vzorky, studovali jejich lékařské záznamy a hovořili s jejich rodinami.

Časem se také rozhodli zapojit do projektu manželky a děti těchto mužů a dále rozšiřovat svou stidii. Revoluční výzkum byl první svého druhu na světě a přinesl některé překvapivé výsledky.

Největším objevem ze všech bylo to, že „dobré vztahy způsobují, že jsme zdravější a šťastnější“. Naproti tomu ti, kteří měli špatné vztahy nebo byli osamělí, měli větší pravděpodobnost, že budou trpět bolestí, nespokojeností a že povedou nezdravý životní styl.

Existují samozřejmě jasné limity této studie - například to, že původní subjekty byly privilegovaní bílí muži. Zjištění přesto přinášejí neocenitelný pohled na základní rozměry lidského štěstí a životní spokojenosti. Odpovídají na otázku, kdo žije do devadesát a proč, co předpovídá seberealizace a úspěch v kariéře, či jak funguje souhra přírody a vzorců výchovy na to, kým se stáváme, dodávají vědci.

Témata:  lidé,  Harvardova univerzita,  zdraví