Vědci konečně našli odpověď na zapeklitou hádanku. Proč chleba padá na zem namazanou stranou?

Vše souvisí s výškou stolu, ze kterého chleba spadne. Běžný jídelní stůl má totiž výšku 76 centimetrů, a pokud držíme chleba v ruce, tak se jeho startovní pozice zvýší zhruba o dalších třicet centimetrů.

Chleba z této výšky dokáže udělat pouze půlsalto, než přistane na zem, a protože máslo mažeme na horní stranu, tak se díky rotaci ocitne vždy na podlaze. Aby tuto teorii potvrdil, rozhodl se profesor Chris Smith a jeho tým, že pustí sto krajíců chleba ze stolu. V 81 případech se máslová strana potkala s podlahou.

Pokud chcete, aby váš chleba spadl na zem tou správnou stranu, tak budete muset investovat do kuchyňského stolu a židlí. Aby mohl chleba udělat otočku o 360 stupňů, musí spadnout nejméně z výšky 2,438 metru.

Kromě výšky stolu má vliv na otáčení chleba také fyzika. Abyste předešli otáčení chleba, je nutné vytvořit vzduchové kapsy, které vzniknou prudkým zrychlením pečiva. Nutné je tedy upustit chleba na zem vší silou. Nejlepší ale je, být pozorní a šikovní, aby chleba na zem nepadal.

Jev padajícího chleba trápí vědce a širokou veřejnost už téměř 180 let. Poprvé se fenomén projednával v roce 1835 v měsíčníku New York Magazine. Nyní se výzkum dokonce dostane do nejnovější série populárního seriálu s názvem Teorie velkého třesku.

Namazat si ráno k snídani chleba s máslem je pro spoustu lidí noční můrou. Ztuhlé máslo z lednice prostě namazat nejde a podle nedávného britského výzkumu 3000 lidí uvedlo, že raději nesnídá, než aby čekali, až máslo změkne. Na řadu nyní přišli technici a designéři, kteří vyvíjejí řešení – vyhřívaný nůž na máslo, díky kterému máslo měkne při krájení.

Témata:  jídlo,  pečivo,  vědci