Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tajemství včelí geometrie: Proč tvoří jejich plásty dokonale pravidelné šestiúhelníky?

Včely
Včely
Foto: Pixabay

Tuto hádanku se pokusili rozluštit již ve starověku. Apis mellifera neboli včela medonosná vytváří voskové plásty, jež slouží k uskladňování medu a ke kladení vajíček. Proč ale mají tvar šestiúhelníku?

Včely musí k výrobě plástů vynakládat velké úsilí. Na začátku tohoto procesu mladé včely vylučují vosk, který včelí dělnice tvarují do podoby dokonalých šestihranných buněk. Těchto buněk je zapotřebí velmi mnoho, protože slouží jako zásobárna medu. V zimních měsících představuje med hlavní zdroj potravy pro celé včelstvo. Zvláštní šestihranné voskové buňky slouží také jako místo, kam matka včely medonosné pokládá vajíčka.

Včelstvo funguje jako jeden organismus. Jeho přežití závisí na správné činnosti každé jeho části. Je proto nutné, aby všechny včely uměly vytvářet buňky stejného tvaru. Jen pokud jsou všechny šestiúhelníky totožné a rovnoměrné, tak do sebe perfektně zapadají.

Mezery mezi jednotlivými buňkami minimalizuje jejich geometrická souměrnost. Každý milimetr životně důležitého prostoru má své využití. Každá buňka, kromě těch vnějších, sdílí své stěny s těmi sousedními. Včely tak využívají omezené množství vosku k tvorbě co největších plástů. Proč jsou ale tvořeny šestiúhelníkovými buňkami a ne kruhovými, trojúhelníkovými či dokonce čtvercovými? 

Chemie, zdravotnictví i snowboardy

Tuto otázku si kladla řada starověkých učenců z antického Říma. Jedním z nich byl podle internetových stránek buzzaboutbees.net Marcus Terentius Varro. V roce 36 před n. l. Varro vyslovil domněnku, podle které jsou šestiúhelníky schopné pojmout více medu než další geometrické tvary. Plochý prostor totiž rozdělují na malé jednotky hospodárněji a na jejich stavbu je zapotřebí méně vosku. 

Varro ovšem nepodložil své tvrzení žádnými důkazy a jeho teorie tak na několik tisíc let zůstala nepotvrzená. Až v roce 1999 vytvořil Thomas Hales, americký vědec z Michiganské univerzity, matematický důkaz, který potvrdil Varrovu domněnku. 

Efektivita šestiúhelníků z včelích plástů mezitím inspirovala lidstvo při stavbě budov, přepravě materiálu a skladování. Své využití si tento tvar našel i v dalších oborech jako je strojní a chemické inženýrství, zdravotnictví a výroba nanovláken. Pevnou a přitom pružnou šestiúhelníkovou strukturu  najdeme dokonce i u snowboardů.

Témata:  včely

Aktuálně se děje

12:41

Meteorologové nově varují před požáry i silným větrem

K hrozbě požárů se uprostřed týdne přidává ještě silný vítr. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu upravil časovou platnost výstrahy před požáry a přidal varování před silným větrem. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Hráči České republiky slaví po skórování v zápase předkola skupiny A mezi Norskem a Českou republikou na Mistrovství světa v ledním hokeji IIHF 2024 v Praze (Česká republika, 11. května 2024).

MS v hokeji 2024: Češi dramaticky otočili zápas a porazili norský tým

Druhý těžký zápas ve dvou dnech museli čeští hokejisté sehrát na úvod domácího světového šampionátu. Zatímco páteční duel s Finskem gól ze hry navzdory skvělému hokeji nenabídl a rozhodnout tak musely až samostatné nájezdy, kdy ten rozhodující proměnil kapitán Roman Červenka, v sobotním duelu s Norskem padlo hned devět branek. Tento zápas ale pro Čechy nezačal nejlépe a to i přes to, že Červenka ve svém 200. zápase za národní tým otevřel skóre. Norové totiž ještě v první třetině otočili na 3:1 a Češi se dlouho následně snažili o vyrovnání. To se podařilo v bojovné druhé třetině a až ve třetí třetině se jim podařilo otočit stav zpátky na svou stranu. Zásluhou Stránského, Hájka a Paláta tak nakonec došli k výhře 6:3.