Průlom, nebo etický problém? Vědci vytvořili hybrida člověka a ovce, chtějí pěstovat lidské orgány

„Dokonce i dnes nejlépe vyhovující orgány, s výjimkou případů orgánů, které pocházejí z identických dvojčat, nefungují dlouho, protože je časem imunitní systém začne napadat," vysvětluje doktor Pablo Ross z Kalifornské univerzity, který se zabývá růstem lidských orgánů u jiných druhů.

Celý proces je poměrně složitý. Začíná sběrem lidských kmenových buněk. Následně se odebere ovčí embryo, které vědci geneticky modifikují tak, aby se přeprogramovala část zodpovědná za růst příslušného orgánu. Následně se kmenové buňky spojí s embryem, to je pak opět vloženo do těla matky. Zvíře, které se následně narodí, by v sobě mělo mít lidský orgán místo vlastního.

Je nutné zmínit, že tato embrya nejsou "napůl člověk a napůl ovce". Nebyla také vytvořena z pouhého rozmaru a bez regulace. Všechna navíc byla zničena do čtyř týdnů od jejich vytvoření. Tým umístil dospělé lidské kmenové buňky do embrya ovce. To se následně po dobu 28 dní vyvíjelo. „Zhruba jedna z 10 000 buněk v těchto ovčích embryích je lidská," vysvětluje Ross.

Stejný tým už v minulém roce pracoval na hybridu člověka a prasete Ovce a prasata jsou používána proto, že jejich orgány mají zhruba správnou velikost, aby mohly být transplantovány do člověka. Ale aby bylo možné skutečně vyvinout orgán, embrya budou muset mít asi 1 procento lidských buněk, takže to ještě nějakou chvíli potrvá.

Tento výzkum ale samozřejmě doprovázejí i problémy spojené s etickými otázkami. Někteří lidé se obávají, že díky podobným experimentům bude možné vytvořit prase s lidskou tváří nebo ovce s lidskou myslí. Tým však říká, že je schopen zaměřit se pouze na některé na lidské buňky, díky kterým je možné vytvořit specifické orgány.

„Zveřejnili jsme několik dokumentů, které ukazují, že se můžeme zaměřit na určitou oblast, abychom se vyhnuli lidským buňkám, ze kterých se vyvíjí lidský mozek nebo lidské pohlavní orgány," ujišťuje doktor Hiro Nakauchi ze Stanfordské univerzity, který je také součástí výzkumného týmu.

Cesta k tomu, aby zvířata mohla být potenciálními dárci orgánů, je stále hodně dlouhá - a některé problémy nelze jen tak snadno překonat. Pokud jde o výzkum, plánuje tým požádat o povolení uchovávat embrya déle, než je současných 28 dní. V žádném případě není jisté, že by jejich postup mohl skutečně vést k vytvoření životaschopných orgánů vhodných pro transplantace.

To ale zároveň znamená, že je důležité pokračovat v práci. Jen ve Spojených státech je v současné době na seznamu čekatelů na transplantaci 117 000 lidí a každý den jich 22 zemře.

Témata:  DNA,  transplantace,  zvířata,  vědci