reklama

Za experimentem stojí americký psycholog Philip Zimbardo, který v roce 1971 umístil 24 dobrovolníků do falešné věznice vytvořené na psychologickém oddělení Stanfordské univerzity.

Dobrovolníky rozdělil na dvě skupiny, vězně a dozorce. Jak už jejich role napovídají, vězni se měli chovat jako skuteční vězni a být omezováni na svobodě dozorci, kteří na ně měli dohlížet.

Zcela záměrně byli vybráni psychicky vyrovnaní a zdraví jedinci. Experiment měl zjistit, zda agresivita a brutalita spíše závisí na psychických predispozicích, nebo je způsobena okolnostmi, jako například povoláním.

Stanfordský vězeňský experiment (8:23) | zdroj: YouTube

Experiment ale velmi rychle ukázal děsivou stránku lidské mysli. Zatímco vězni začali v uzavřeném prostředí šílet, dozorci se vyžívali v brutalitě. Pokus musel být po šesti dnech předčasně ukončen kvůli neočekávané krutosti dozorců a psychickému stavu všech účastníků.

Dozorci se stále častěji uchylovali ke krutějšímu trestání vězňů, ti naopak vyvolali vzpouru. Způsob, jakým se v tak krátké době změnilo chování především dozorců, byl šokující jak pro ně, tak pro Zimbarda samotného. Ukázalo se totiž, že zdravý člověk vystavený extrémním podmínkám se může radikálně změnit.

Experiment tehdy šokoval vědeckou i laickou veřejnost po celém světě a v průběhu let o něm bylo natočeno několik filmů a vydána řada knih. Nesmazatelně se zapsal do historie jako jeden z nejslavnějších a nejhrůznějších experimentů všech dob.

Jak se ale nyní ukázalo, vše mohlo být jinak. Vězni i dozorci velmi dobře věděli, že se jedná o experiment, který za dva týdny skončí, a za účast v něm byli studenti zaplaceni. Co už se ale na veřejnost nedostalo je informace o tom, že studenti své role opravdu pouze hráli.

Vyplývá to z nedávno zveřejněného videa, které zachycuje jednoho z "vězňů" při mentálním zhroucení, jak křičí, že hoří. Tento účastník se ale psychologům přiznal, že o žádný záchvat nešlo. Prostě to jen hrál, protože si myslel, že to tak psychologové chtějí.

"Kdokoliv, kdo se zabývá klinickou psychologií, by viděl, že jsem to celé jen předstíral. Pokud se na to podíváte, uvidíte, že nejsem dobrý herec. Myslím si, že jsem odvedl kus práce, ale jsem až přehnaně hysterický namísto toho, abych byl spíše psychotický," poznamenal dobrovolník.

Neurovědec Jay Van Bavel, který se experimentu věnuje na svém twitteru, ale přišel na další nesrovnalosti. Tvrdí, že zvukové nahrávky získané během experimentu odhalují, že skupina dozorců byla k brutálnímu chování vůči skupině vězňů vyzvána.

Podle něj se Zimbardo skutečně snažil naplnit předpokládané výsledky experimentu, a proto je nafingoval. Podle něj tak dosáhl toho, že miliony lidí uvěřily falešnému pokusu, a celý nejslavnější experiment na světě je pouhým podvodem.