Jsme připraveni na smrtící vlny veder? Za pár let to bude opravdu zlé, varují experti

Když jsou dny a noci příliš horké, obyvatelé měst jsou první, kteří mají problémy. Od roku 1986, kdy začala americká Národní meteorologická služba sbírat data o úmrtí souvisejících s teplem, ve Spojených státech zemřelo více lidí kvůli teplu (3979) než kvůli jiným katastrofám způsobeným povodněmi (2599), tornády (2116 ) nebo hurikány (1391). Počet obětí tepla přitom podle expertů může být ještě vyšší, protože u řady z nich lékaři jinou příčinu smrti.

„Vzhledem k tomu, že se v atmosféře hromadí skleníkové plyny, se očekává, že si horko vybere mnohem vyšší daň. Teploty pravděpodobně budou trhat rekordy, protože oxid uhličitý, metan a další plyny dál oteplují planetu. Tepelné vlny (neobvykle horké počasí, které trvá dva nebo více dní) budou v budoucnu pravděpodobně delší, teplejší a častější,“ píše server Science News.

Kromě úmrtí začínají vědci dokumentovat další negativní vliv počasí na člověka. Zdá se, že teplo nás okrádá o spánek, bystrost a navíc ovlivňuje i porodnost. „Teplo má schopnost ovlivnit tolik lidí v tolika možných směrech," říká Rupa Basu, epidemiolog z Úřadu pro ochranu životního prostředí v Kalifornii. „Všichni jsou zranitelní."

Přesto mnoho lidí považuje teplo spíše za nepříjemnost než hrozbu, ale klimatické změny, extrémní teplo a lidské zdraví jsou pevně propojené. „V současné době možná společnost tolik nepociťuje choroby související s teplem, ale počkejme dalších 20 let, a pak by to mohl být velký problém,“ varuje lékař a expert na veřejné zdraví Jeremy Hess.

„Lidské tělo nedokáže tolerovat nadměrné teplo. Biologické a chemické procesy, které nás udržují naživu, nejlépe probíhají při teplotě v rozmezí od 36°C do 37°C, s nepatrnými odchylkami od člověka k člověku. Kromě toho primární reakcí těla na teplo je pokusit se ho zbavit," říká Jonathan Samet, děkan Colorado School of Public Health. Cévy v kůži se rozšiřují a srdeční frekvence stoupá, aby se zvýšil průtok krve do kůže, kde může krev uvolňovat teplo, aby se ochladila. Mezitím se tělo pokouší ochladit také pocením.

Při opakovanému vystavení vysokým teplotám může být tělo efektivnější při odstraňování přebytečného tepla. To je důvod, proč se člověk může přestěhovat z chladné oblasti do teplejší a zvyknout si na vyšší teploty a vlhkost. Existuje však určitý limit, nakolik se člověk může přizpůsobit. Ten závisí na zdravotním stavu člověka a okolní teplotě a vlhkosti. Pokud je venku větší teplota než má lidské tělo, krev na povrchu kůže nebude uvolňovat teplo. Pokud je vlhkost vysoká, pocení už nebude ochlazovat pokožku. Dva vědci v roce 2008 představili teorii, že lidé nemohou účinně odvádět teplo, když jsou delší dobu vystaveni kombinaci vlhkosti a teploty, která je vyšší než 35°C.

Když tělo musí bez přestávky regulovat teplotu „opotřebuje se“, píše server Science News. Vyčerpání z tepla způsobuje slabost, závratě a nevolnost. Pokud člověk nevychladne, může dokonce zemřít.

Nikdo není odolný vůči teplu, ale některé skupiny jsou více náchylné než ostatní. Starší lidé jsou nejzranitelnější, protože mají méně potních žláz a jejich tělo reaguje na rostoucí teploty pomaleji. Děti nemají dostatečnou schopnost regulovat teplo a problémy mohou mít i těhotné ženy. V ohrožení jsou i lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka, kardiovaskulární choroby a obezita.

Nástup a doba spánku jsou citlivé na teplotu. Když se tělo připravuje na spánek, ochlazuje se. Teplota těla zůstává nízká po celou noc, stoupá až těsně před probuzením. Dobrý odpočinek je základním kamenem zdraví. Tropické noci spánek negativním způsobem ovlivňují. Čím vyšší jsou noční teploty, tím hůře se nám spí a tím víc se budíme, což dokazují i výzkumy, do kterých se v USA zapojily statisíce lidí. V teple se nám také hůře soustředí a přemýšlí. Teplo může dokonce zvyšovat riziko porodu.

Vzhledem k tomu, že se teploty stále zvyšují, hrozí narušení struktury společnosti. Extrémní teplo by v první řadě mohlo ohrozit lidi žijící v jižní Asii a Perském zálivu, protože tyto části světa by se jako první staly neobyvatelné, píše se ve studii ze srpna 2017, která byla zveřejněna v magazínu Science Advances. „Není těžké si představit, že dojde k hluboké společenské a politické nestabilitě ve světě, kde se budou pohybovat desítky milionů lidí, kteří budou hledat chladnější místa k životu," říká epidemiolog Howard Frumkin.

V ohrožení jsou také obyvatelé velkých měst. Města s nejméně milionem obyvatel mohou být až 3°C teplejší než okolní oblasti. V noci se teplotní rozdíly zvyšují. Města mohou být ve večerních hodinách až o 12°C teplejší než okolní oblasti. Urbanisté už proto pracují na strategiích, jak se s problémy vypořádat. Jednou z nich je zasadit více stromů, aby se vytvořil stín. Stromy také snižují teplotu vzduchu tím, že přenášejí vodu z půdy stromem do vzduchu. 

Další strategií je snížit množství slunečního záření, které povrchy města absorbují pomocí „chladných" materiálů na exponovaných plochách. „Nejznámějšími jsou chladné střechy, které odrážejí více slunečního světla než je obvyklé," říká Ronnen Levinson z National Laboratory Lawrence Berkeley v Berkeley v Kalifornii, který studuje chladné povrchy a městské tepelné ostrovy. Například bílá střecha, která odráží 80 procent slunečního světla, zůstane asi o 31°C chladnější než šedá střecha, která odráží pouze 20 procent světla.

Témata:  počasí,  léto,  globální oteplování