V ruské tajze vedle vesnice Nazino se nachází ostrov, kterému se mezi místním obyvatelstvem říká ostrov smrti. V roce 1933 komunistická vláda sem nastěhovala přes šest tisíc „sociálně nebezpečných“ lidí. Za několik měsíců zemřelo přes tři tisíce osob a na ostrově byly zaregistrovány četné důkazy násilí a kanibalismu. Až donedávna se o těchto událostech nemluvilo vůbec, dnes společnost na to pohlíží jako na jednu z největších tragédií komunismu.
Po obrovské hospodářské krizi Sovětský svaz se rozhodl ještě víc zpřísnit svoji politiku. Stalin prohlásil, že kolektivizace musí zničit střední a bohaté rolníky jako třídu. Tak zvaná kolektivizace měla v plánu „likvidaci kulaků jako třídy“ nakonec ale zničila životy milionům lidí. Cesta za komunismem nebyla tak jednoduchá.
Na jaře roku 1933 sovětská vláda vyslala na zmíněný ostrov tři skupiny lidí. Do první skupiny patřili lidé z postižených hladem regionů, kde kolektivizace způsobila velkou bídu a masové umírání lidí. Tito lidé byli rolníci, které se bránili kolektivizační reformě.
Druhou skupinou lidí tvořili osoby ze sociálně vyloučeného prostředí, a to především Romové, lidé bez domova, psychicky postižení lidé a další. Třetí skupinou byli vězni. Celkově na ostrov dorazilo přes šest tisíc lidí, kteří byli spolu uvězněny v GULAGu. Stále ale přijížděli i noví vězni.
Za krátkou dobu na ostrově se začaly dít podivné věci. Kromě toho, že mezi lidmi byly rozšířené časté případy násilí, jedinci začali masově umírat. V historických dokumentech se jedná o tom, že na ostrově bylo extrémně malé množství potravin a lidé neměli k dispozici žádné sociální zázemí. Případy násilí se vyskytovaly s časem aktivněji, byly způsobeny především přísnými praktickými podmínkami.
Případy samotného kanibalismu se začaly až vyskytovat v létě. Policie nacházela mrtvoly, u kterých chyběly určité orgány nebo části těla. Jelikož potraviny se na ostrov nedovážely, kanibalismus se vyskytoval každý den. Strážce na to ale nereagovali, kanibalové nebyli nijak izolovány od ostatních přistěhovalců. Na ostrov přicházeli další lidé, mezi kterými se neházeli i vážně nemocni jedinci.
Lidé byli obklopeni ozbrojenými stráži a bez přístřeší nebo jídla museli nějak přežit. Kvůli četným případům kanibalismu místní obyvatelé nazvali tento ostrov Ostrovem kanibalů. Do konce léta na ostrově bylo zaregistrováno čtyři tisíce mrtvých. Plán deportace byl součástí obrovského projektu zaměřeného na přesídlení 2 milionů lidí do Sibiře a Kazachstánu, kde musel proběhnout proces nové kolonizace území.
Lidé, kteří neměli vnitrostátní pas byli také násilně odstěhovány. „Lidé neměli co jíst a byli speciálně mučeni hladem,“ řekla obyvatelka obce Ust-Tuma Vera Panovaja serveru Radio Liberty. „Policie zatkla každého, kdo neměl pas, a to včetně žen a dětí,“ doplnila obyvatelka.
V sovětských dokumentech jsou popsány konkrétní případy kanibalismu. „Vybíral jsem ti, kteří ještě nebyli mrtví, ale už nebyli ani živí. Bylo zřejmé, že za den nebo dva umřou. Takže pro nich to byla smrt bez utrpění,“ řekl jeden z deportovaných lidí.
Témata: kanibalismus, Sovětský svaz, EuroZprávy.cz
Související
3. července 2018 8:46
17. března 2018 9:51
23. února 2018 10:27
21. ledna 2018 19:39
21. září 2017 23:10
28. srpna 2017 8:06
