Nejdelší železnice světa? Má tisíce kilometrů. 60 tisíc lidí ji stavělo 26 let

Plán na vybudování železnice byl poprvé představen v polovině 19. století. Tehdy se o zakázku ucházelo velké množství zejména zahraničních společností. Stavba samotná však započala až o čtvrtstoletí později, v roce 1881 za vlády cara Alexandra III. Zahraniční společnosti zakázku nedostaly, car chtěl zcela omezit vliv cizinců na trať a železnici mělo vlastnit pouze carské Rusko.

Málokdo ví, že většina úseků nekonečné železnice byla hotová dávno před oficiálním otevřením magistrály v roce 1916 (loni uplynulo sto let od jejího dokončení). Za celkové zpoždění zprovoznění tratě mohl most přes řeku Amur. Ten je dlouhý celých 26 kilometrů a je tak nejdelším mostem na celé železnici. Na trati pracovalo neuvěřitelných 60 tisíc dělníků, většina z nich byli vojáci. Stavba trvala rovných 26 let.

Výstavba vyšla carskou kasu na obrovské sumy. V důsledku toho došlo k úpravám a zkracování železnice, což s sebou neslo řadu komplikací. Údržba samotné železnice je nákladná i dnes. Pro současné Rusko je však spojnice Moskvy a Vladivostoku nesmírně důležitá. Projíždí po ní až třetina ruského exportu do zahraničí. Odhadovaná cena stavby se pohybuje kolem 350 milionů rublů ve zlatě.

Nejdelší tunel na magistrále je dva kilometry dlouhý

Samotná magistrála v podstatě sestává ze tří částí – Trans-mongolské z Moskvy do Pekingu, Trans-manchurianské z Pekingu na Sibiř a z Trans-sibiřské z Moskvy do Vladivostoku, její non-stop průjezd trvá pouhý týden.  Před výstavbou magistrály museli cestující využívat Východočínskou železnici – cesta trvala o celých 9 dní déle.

Se svými neuvěřitelnými 9 288 kilometry tato nejdelší přímá železnice z Moskvy do Vladivostoku projíždí celkem osmdesáti městy, překonává 16 velkých řek včetně Volhy, Obu, Jeniseje a Amuru. Nejdelším tunelem na trati je dva kilometry dlouhý. Pasažér, který absolvuje celou cestu, projede přes osm časových pásem! Na celém území Ruska však na hodinách všude najdete moskevský čas. Zmatek pak nastane při průjezdu Mongolskem a Čínou.

Nejen převoz surovin a produktů, ale i luxusní zájezdy

Zajímavostí je, že železniční systémy Mongolska a Ruska používají jiné rozměry pro soupravy než Čína. Při každém průjezdu Čínou tak dochází k zvednutí každého vagonu a změně podvozku, aby se mohlo pokračovat v cestě. Kompletně elektrifikována byla magistrála až v roce 2002.

Kromě čistě obchodních vlaků se lze na magistrále setkat také s luxusnějšími soupravami, které přepravují movitější klienty. Taková souprava vyráží na trať pouze v sezóně a pouze jednou do měsíce. Nejlákavější je pro turisty jistě nejhlubší jezero světa – Bajkal, ale i Mongolsko se svými přírodními krásami, zejména obrovskou pouští Gobi. Tyto luxusnější výlety využívají kromě movitých Rusů zejména Číňané. Nabídky na neopakovatelný, zpravidla dvoutýdenní zážitkový zájezd po kolejích Ruska nabízejí i české cestovní kanceláře. 

Mezi desítkami tisíc přepravovaných osob ročně však dominují zejména „domácí“ – Rusové. Právě Rusové mají s nejdelší železnicí světa smělé plány. Uvažuje se o prodloužení, respektive modernizaci tratě z Moskvy do rakouské Vídně, modernizována by měly být i trať směřující z Moskvy do Německa přes Polsko. 

Témata:  vlaky,  cestování,  historie