Lidé tisíce let věří pohádce? Divů světa není sedm, jeden neexistoval

Velká pyramida v Gíze, Visuté zahrady Semiramidiny, Diova sochu v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a Maják na ostrově Faru. To jsou názvy sedmi divů světa tak, jak je zná celý svět.

Ve skutečnosti se jedná o starověké stavby ležící kolem Středozemního moře a na Středním východě. Autorem onoho seznamu má být řecký spisovatel Filón Byzantský žijící ve 2. 3. století n. l., autor krátkého spisu, v němž sepsal názvy staveb, které považoval za unikátní.

Skutečnost je ale poněkud odlišná. Spisovatel sice seznam opravdu napsal, z velké části se ale nedochoval. Historici už nyní vědí, že původní seznam navíc obsahoval zcela jiné stavby. Babylonské hradby vystřídal Rhódský kolos a Ištařina brána byla na seznamu namísto majáku. 

Tento seznam navíc není unikátní. Z tohoto období pochází více zápisků, které poukazují na největší a nejmonumentálnější stavby, které lidstvo dokázalo v minulosti vybudovat. A bylo jich mnohem víc, než sedm. Namátkou třeba římské Koloseum, jedna z budov, o níž je dodnes mnoho lidí přesvědčeno, že na seznam divů světa patří.

Koloseum tam možná kdysi bylo, stejně jako Katakomby v Kom el Shoqafa, Velká čínská zeď, Porcelánová pagoda, Hagia Sofia nebo Šikmá věž v Pise. Právě tyto stavby se totiž objevují na seznamech, které pochází z 18. a 19. století, nejčastěji.

Zpět k původnímu seznamu z druhého století. Vzhledem k tomu, že se jeho část nedochovala a část seznamu byla nahrazena, lze o něm sice možná hovořit jako o původním, ale nikoliv o aktuálně používaném. Seznam Divů světa, který zná lidstvo dnes, totiž také patrně vznikl až v 18. století.

Není bez zajímavosti, že jedinou stavbou, která se dochovala, jsou právě pyramidy. Diova socha v Olympii a Artemidin chrám v Efesu byly zničeny požárem a Mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a Maják na ostrově Faru zničilo zemětřesení. Specifickou stavbou jsou poté Visuté zahrady Semiramidiny.

Jejich osud není znám, z jednoho prostého důvodu. Podle historiků totiž nikdy neexistovaly. Pověsti sice uvádějí, že se mělo jednat o visuté zahrady na terasách paláce, které měly být zavlažovány vodou stékající dolů po hradbách, o jejich existenci ale není jediný důkaz.

Archeologické výzkumy sice objevily nezvyklé architektonické prvky na chrámu v Babylónu, nikdy se ale nepovedlo s jistotou určit, jestli jde opravu o zahrady. Nejpřesvědčivějším důkazem tak zůstává původní popis spisovatele Filóna, který o zahradách napsal: "Zahrada tvoří čtverec na klenbách vytvořených z kvádrů, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou vyplněny hlínou a mohou na nich růst i největší stromy. Plošina má stupňovité terasy se spirálovými čerpadly, která čerpají vodu z Eufratu."

V dnešní době už seznam Sedmi divů světa sám o sobě velkou váhu nemá. Připomíná nám sice stavby, kterých bylo lidstvo schopno dosáhnout bez jakékoliv moderní techniky, mnoho televizních stanic a magazínů si ale v posledních letech vytvořilo seznamy vlastní. A žádná ze staveb, kterými před tisíci lety stavitelé uchvátili celý svět, mezi nimi není.

Témata:  historie