Když si doma otevíráte láhev vína, většinou řešíte jen jeden jediný zásadní problém. Jak dostat korek z hrdla lahve ven. Jakmile se to povede, korek končí v koši a víno v žaludku. Až se vám tato situace stane příště, uvědomte si, že jste právě vyhodili jeden z nejzáhadnějších materiálů na světě, který vědcům dodnes nedá spát.
K romantickému večeru neodmyslitelně patří i víno a sáhnou po něm nejen odborníci a znalci, ale i obyčejní konzumenti. Ti se při jeho výběru nejčastěji orientují podle barvy, chutě a uzávěru. Scéna, při níž muž otvírá láhev vína otvírákem zavrtávajícím se do korkové zátky, se ale postupně stává raritou a u levnějších vín se stále častěji objevují alternativy, například v podobě plastu. Přesto lidstvo dodnes nedokázalo vymyslet žádný materiál, kterým by korek spolehlivě nahradilo.
Od šestnáctého století má lidstvo možnost využívat unikátní materiál známý jako korek, který se zhruba jednou za devět let oloupe ve formě kůry z korkového dubu.
Není tajemstvím, že největším producentem korku je Portugalsko. To pokrývá až polovinu celosvětové produkce korku a korkovým dubům se v zemi zkrátka daří. Jejich životnost se počítá na desítky až stovky let a pro získání tohoto materiálu není potřeba stromy porážet.
Oloupaná kůra se následně zpracuje, aniž by došlo k poškození stromu, který si v průběhu let vytvoří novou. Po zhruba roce od sklizně se kůra vyvaří, nařeže, slisuje a může zamířit do vinařství, kde má díky svým unikátním vlastnostem nezastupitelnou úlohu.
Jak korkový špunt vypadá ví téměř každý, málokdo ale zná jeho skutečné vlastnosti. Korek je totiž jediný dostupný materiál na světě, který dovoluje po zazátkování v hrdle lahve vínu nadále zrát. Propustí totiž vzduch, ale nikoliv vodu. Víno tedy může postupně pracovat, aniž by se vylilo z lahve ven.
Korek má takzvané mikrospóry, pomocí nichž víno zraje. Postupně se po malých dávkách okysličuje a dostává zralost, proto je korek nenahraditelný.
Mezi výhody korku ale nepatří jen utěsnění a možnost zrání, může být také dobrým ukazatelem stáří a kvality vína. Korek totiž postupem času tvrdne, čímž lze ověřit, jak dlouhá doba uplynula od stáčení. Kvalitní korková zátka z jednoho kusu korku také může značit kvalitnější víno, než ty zátky, které vzniknou slisováním korkových odřezků.
Přesto má korek i jednu nevýhodu, a poměrně zásadní. Nepatří mezi nejlevnější materiály, a proto se od jeho užívání postupně opouští. V řadě evropských zemí jej postupně nahrazují plastové špunty nebo šroubovací uzávěry a podle některých statistik je například v Austrálii korkem uzavřena už pouze necelá pětina vín.
Související
10. října 2024 13:38
8. října 2024 17:11
29. dubna 2024 13:32
23. dubna 2023 14:49
17. prosince 2022 11:34
9. října 2022 19:06
