Musíme se připravit na to, že tropické počasí bude stále častější. Počasí si v budoucnu vyžádá desetitisíce obětí

Více než 150 000 osob ročně by mohlo umírat na následky klimatických změn už koncem tohoto století, tvrdí výzkumníci. Počet smrtí způsobený extrémním počasím by se měl zvýšit padesátinásobně a 2 z 3 lidí na zemi budou ovlivněni přírodními katastrofami. Všechno tohle říká studie, která slouží jako varování před smrtícím dopadem globálního oteplování.

Výzkum byl zaštítěn vědci spojenými s Evropskou komisí. Předkládá nám budoucnost, ve které statisíce lidí budou umírat na úpal, srdeční a dýchací obtíže či bleskové záplavy.Popisuje svět, kde sucha způsobují nedostatek jídla a lidé žijí v čím dál tím větším nebezpečí infekce. Přírodu ničí nekontrolovatelné požáry.

Studie využívá historické záznamy týkající se extrémního počasí a kombinuje je s předpoklady škod, které napáchá globální oteplování. K tomu přidává data o předpokládané populaci, která pomáhají určovat kde a kdo zemře kvůli klimatickým změnám.

Podle autorů by výsledky měly sloužit jako "budíček" pro vlády po celém světě, aby začaly jednat. „Je to drsné varování, které ukazuje, že je třeba být mnohem aktivnější v boji proti klimatické změně,“ uvedla členka spolku Přátelé Země (Friends of the Earth) Donna Hume. „Už teď umírají lidé po celém světě kvůli extrémnímu počasí a bez nějaké koordinované akce to bude jen horší, a to i v Evropě,“ tvrdí Hume.

Výzkumníci používají svůj text také jako argument, že by rozhodně měla být dodržena tzv. pařížská klimatická dohoda a globální oteplování musí být vnímáno jako urgentní problém. „Klimatické změny jsou jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví ve 21. století,“ je přesvědčený vedoucí týmu Giovanni Forzieri.

Číslo smrtí za rok by podle vědců mohlo vzrůst padesátinásobně z 3000 na 152 000 už v roce 2071. Většina obětí by byla následkem vln veder.Vědci zároveň upozornili, že výzkum nebral v úvahu, že by se lidé extrémnímu počasí najednou přizpůsobili.

Jak se změní svět? 

Čím je hrozba globálního oteplování akutnější, tím více je na místě položit si otázku, jaké dopady bude mít změna klimatu na život lidí. Podle odborníků odpověď závisí na mnoha faktorech, jisté ale je, že klesne zemědělská produkce, což povede ke zdražení potravin. Tím to ale jen začíná.

První skupinou lidí, na kterou bude mít globální oteplení závažný dopad, jsou zemědělci. Ve svízelné situaci se ocitnou například jihoameričtí pěstitelé kávy. Ačkoliv se cena této komodity s největší pravděpodobností zvýší, obchodovat s ní budě stále těžší, vysoké teploty budou ničit úrodu. Nejinak na tom budou tamější pěstitelé fazolí i jiných zemědělských plodin.

Klimatické změny ostatně už nyní přivedly v Indii v posledních 30 letech více než 59.000 farmářů k sebevraždě. Vyplývá to ze studie Kalifornské univerzity, uvedla dnes organizace Thomson Reuters Foundation.

Více než polovina indické populace je totiž závislá na zemědělském sektoru. Desítky tisíc farmářů se tak v posledních několika dekádách oběsily nebo vypily pesticidy kvůli nesezónním suchům a dešťům.

Kvůli zničené úrodě se totiž potýkají s vysokými dluhy. Indická vláda už zavedla odpisy úvěrů a systém pojištění plodin a dotuje například i hnojiva. Farmářské unie si však stěžují, že realizace těchto opatření je pomalá.

Podle vědecké pracovnice z Kalifornské univerzity Tammy Carletonové se od roku 1980 počet sebevražd v Indii téměř zdvojnásobil, každý rok si tak vezme život více než 130.000 lidí. Klimatické změny jsou přitom příčinou sebevraždy v sedmi procentech případů.

Neradostné vyhlídky ale mají také mnozí rybáři. Například ti z Indonésie se v případě změny klimatu s největší pravděpodobností ocitnou bez zaměstnání. Oteplení oceánů bude mít za následek, že se řada oblíbených ryb začne stěhovat do chladnějších vod, které místní rybáři nebudou mít v dosahu.

Alpští hoteliéři budou muset od roku 2020 vyrábět umělý sníh, ani ten se zde však dlouho neudrží. Nicméně, to co hoteliéři prodělají během zimní sezóny, se jím vrátí v létě, kdy řada se řada turistů ukryje před úpornými vedry ve vysokých horách. To však zase uškodí turistickému ruchu na pobřeží Středozemního moře.

Zemědělství zažije největší ránu v historii

V ohrožení se ocitnou také mnohé vinařské oblasti a řada jiných zdrojů obživy. Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.

Extrémně horké dny, kdy teploty dosahují a mnohdy i přesahují hranici 35 stupňů Celsia, budou co do počtu v roce čím dál častějším jevem. Píše o tom list The New York Times. V následujících dekádách tak přibude dnů, kdy bude úroda usychat ještě na polích a kdy budou lidí vystaveni zvýšenému riziku úmrtí.

To by mohlo mít za následek masové vymírání lidstva. Každoročně by totiž na následky veder mohlo umřít až 150 000 osob. Počet smrtí způsobený extrémním počasím by se měl zvýšit padesátinásobně a 2 ze 3 lidí na zemi budou ovlivněni přírodními katastrofami. Upozornila na to jiná studie zaštítěná Evropskou komisí, která slouží jako varování před smrtícím dopadem globálního oteplování.

Vedra jdou navíc ruku v ruce s navýšením spotřeby elektrické energie. Jen ve Spojených státech dochází k tomu, že spotřeba elektřiny s horkými dny jde strmě nahoru, a to zejména díky častějšímu využívání energicky náročných klimatizačních systémů. Výhodou využívání klimatizace je postupný proces adaptace lidského těla na zvýšená horka.

Témata:  lidé,  počasí,  vědci,  léto