Přísně střežená vojenská oblast o rozloze několika stovek kilometrů čtverečních je obehnána plotem a nikdo, kdo nemá speciální povolení, se do ní nemá šanci dostat. Areál hlídají po zuby vyzbrojení vojáci, kteří mohou bez váhání zastřelit každého narušitele. Tento popis by seděl například na tajnou americkou leteckou základnu přezdívanou Oblast 51, ve skutečnosti se takový areál ale nachází na území České republiky.
Na rozdíl od americké oblasti neukrývá ta česká tajné výzkumné letecké projekty ani údajné mimozemšťany. I přesto má vojenský prostor Brdy bohatou historii. Pohoří zabírá celou polovinu brdského hřebene, leží přibližně 50 kilometrů jihozápadně od Prahy zhruba mezi městy Hořovice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem a Rokycany.
Dříve nazývaný též vojenský výcvikový prostor Jince se nacházel ve středních Brdech a vznikl usnesením československé vlády z 19. února 1926, dělostřelecké cvičiště zde bylo zřízeno o dva roky později. Za druhé světové války zabrala prostor německá armáda, která jej zvětšila. Prostor byl dále rozšířen v 50. letech, kdy byla pro účely protitankové střelnice zabrána řada vesnic ve středozápadní části Brd.
Jeho rozloha činila 260 kilometrů čtverečních (přibližně polovina rozlohy Prahy); podle rozlohy byl třetím největším z pěti vojenských újezdů v ČR; území tvoří z 90 procent lesy, zbytek jsou louky a vodní plochy. K 1. lednu 2015 zde žilo 30 obyvatel.
Armáda provozovala v Jincích mimo jiné dělostřeleckou, tankovou, protitankovou i pěchotní střelnici a leteckou zkušební střelnici. Na území prostoru bylo šest dopadových ploch - Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín.
Za první republiky zde bylo zkoušeno připravované opevnění, které se z velké části zachovalo do současnosti. Na okraji újezdu měla být umístěna americká radarová základna; v roce 2009 ale USA od její výstavby upustily.
Do oblasti byl přísný zákaz vstupu, který platil pro veřejnost v letech 1950 až 2015, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny některé okrajové části prostoru. Jelikož nebylo v silách armády celý prostor oplotit a uhlídat, turisté často mířili i do míst, která byla jinak přístupná pouze na propustku.
Velká část území se proměnila na CHKO Brdy, jejíž vznik schválila vláda v říjnu 2015 a CHKO byla zřízena 1. ledna 2016 spolu se zrušením vojenského újezdu. Její rozloha je 345 kilometrů čtverečních v původním vojenském újezdu a části jižních Brd. Na části území (asi 50 km2) i nadále zůstává armáda.
Nová CHKO zasahuje do katastrálních území 34 obcí ve Středočeském a Plzeňském kraji. Je rozdělena do čtyř zón ochrany, nejpřísnější režim je v I. zóně (3,5 procenta celkové plochy), nejrozsáhlejší je III. zóna, která zabírá přes 84 procent rozlohy.
CHKO ochraňuje například významná paleontologická naleziště, skalní výchozy, kamenná moře a sutě. Díky zákazu vstupu se ve vojenském výcvikovém prostoru zachovala řada vzácných živočichů a rostlin (kosatec sibiřský, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, rak kamenáč a škeble rybničná).
Témata: Česká republika, Vojenský Újezd Brdy
Související
17. listopadu 2024 12:35
16. listopadu 2024 9:55
9. listopadu 2024 11:04
27. října 2024 8:37
26. srpna 2024 9:13
20. srpna 2024 16:12