Je legální si vzít vlastního bratrance či sestřenici? A narodí se takovému páru nemocné děti?

Možná vás napadne, že právě Darwin jakožto zakladatel evoluční biologie by měl dobře vědět, že vzít si blízkou příbuznou a mít s ní děti není právě nejlepší nápad. Páření se s blízce příbuznými jedinci v přírodě vede k tomu, že geny degenerují a vznikají smrtelně nebezpečné mutace, zdůrazňuje server Business Insider.

Otázkou tedy je – jak moc je nebezpečné vzít si vlastního bratrance nebo sestřenici?

V České republice není nelegální, když bratranec a sestřenice uzavřou sňatek. Trestný čin incestu se u nás vztahuje pouze na sourozence a příbuzné v přímém pokolení.  Třeba v USA je ale takový sňatek nelegální hned ve 24 státech.

Nutno ale podotknout, že na západě Evropy nebylo v minulosti nijak neobvyklé vzít si vzdálenějšího člena rodiny. Typickým příkladem je šlechta, kde byly takové sňatky běžné. I obyčejní vesničané si často brali ty, kteří žili v okolí – což byli často vzdálení příbuzní. Mezi roky 1650 a 1850 byl průměrný manželský pár příbuznými ze čtvrtého kolene, což znamená, že měli společné pra-pra-pra-prarodiče, uvádí server. Převedeno na řeč genetiky – sdíleli 0,2 procenta jejich DNA.

Sestřenice a bratranci ze třetího kolena sdílejí 0,78 procent DNA a ze druhého kolena (tedy když jejich prarodiče byli sourozenci) 3,13 procent DNA. Bratranec a sestřenice jsou pak příbuzní III. stupně – a mají osminu společných genů (12,5 procenta).

Čím více DNA muž a žena sdílí, tím pravděpodobnější je, že se u jejich potomků objeví genetické problémy a nemoci. Genetické riziko vyplývající z příbuzenských sňatků či vztahů souvisí s existencí takzvaných recesivních genů. Čím bližší je příbuzenský vztah, tím vyšší je pravděpodobnost, že jsou oba partneři nosiči stejných recesivních genů.

Recesivní geny mohou přenášet jak pozitivní věci, jako je třeba hudební nadání, tak i vrozené vady – nejčastěji se u nás tímto způsobem předává cystická fibróza, takzvaná nemoc slaných dětí.

Riziko je ovšem jen nepatrně větší než u nepříbuzných partnerů. Statisticky vzato mají potomci bratranců a sestřenic o 1,7 procent vyšší pravděpodobnost vrozených vad, než je běžný průměr. Je to podobné riziko, jakému jsou vystaveny děti matek starších než 40 let. 

A jak velké tedy riziko vlastně je?

Pokud budou mít sestřenice a bratranec dítě, je podle vědců čtyř až sedmiprocentní šance, že bude mít problémy. U obecné populace jsou to přitom tři nebo čtyři procenta. Problém by ovšem vznikl ve chvíli, kdy by si dítě bratrance a sestřenice vzalo bratrance nebo sestřenici a jejich dítě by si opět vzalo bratrance nebo sestřenici.

Místo, aby přišla „nová krev“, by se u dětí „recyklovala“ ta stará a to by opravdu vedlo k degeneraci. Pokud si tedy jedinec chce vzít bratrance nebo sestřenici, neměla by se z toho stát „rodová tradice“.

Témata:  svatba,  rodina,  děti